Vypracované otázky 2017

NDR

Německá demokratická republika se vyvinula ze sovětské okupační zóny (v čele s G. K. Žukovem). Po krachu jednání o sjednocení přijímá Německý lidový kongres roku 1949 ústavu a dochází tak k vytvoření NDR. Prvním prezidentem se stal Wilhelm Pieck. Přímou okupační správu nahradila Sovětská kontrolní komise (která ovlivňovala vládu tak jako tak), plná suverenita byla NDR garantována až roku 1955. Davy emigrantů do SRN přinutily špičky NDR k jednání – NDR chtěla začlenit celý Berlín pod svou správu, to se však (logicky) nesetkalo s pochopením na straně SRN – došlo k vybudování Berlínské zdi (1961). Roku 1968 je přijata nová ústava, nazývaná socialistická.

Otázka č. 45 – Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly)

NDR

Ústava NDR z roku 1949 sice navazuje na tu Výmarskou, ale poměrně záhy se začala rozcházet s realitou. Skládala se ze tří částí – Základy státní moci, Obsah a hranice státní moci a Výstavba státní moci – a upravovala základy politického a hospodářského zřízení, základní občanská práva či systém nejvyšších státních orgánů. Původně byla NDR federací 5 zemí (Saska, Meklenburska, Durynska, Braniborska a Saska-Anhaltska), v roce 1952 se změnila v unitární stát. Systém nejvyšších orgánu byl tvořen Lidovou sněmovnou (400 členů, volena občany), Sněmovnou zemí (volena zemskými sněmy), prezidentem republiky a vládou. Roku 1958 došlo k zániku Sněmovny zemí, v roce 1960 nahradila úřad prezidenta Státní rada.

Skutečná státní moc však byla v rukou strany SED (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands), která vznikla spojením komunistické a socialistické strany. Ta „přijímala rozhodnutí“, která poté státní orgány pouze uváděly do života.

Ústava z roku 1968 již výslovně zakotvovala vedoucí úlohu dělnické třídy a SED. Za základ národního hospodářství označovala socialistické vlastnictví výrobních prostředků.

Nejvyššími orgány byly: Lidová sněmovna, Státní rada (v jejím čele Walter Ulbricht, později Erich Honecker) a Rada ministrů.

SRN

viz otázka č. 43

Srovnání

kancléřská, pluralitní

přednost společného

základní práva

Otázka č. 46 – Výmarská republika – analýza ústavního systému

Viz otázka 43.

Otázka č. 47 – Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu

1. Tvrdé podmínky Versailleské smlouvy – nezdařilo se sjednat revizi

2. Antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách – stálá touha po monarchii

3. Hospodářská krize

4. Podcenění NSDAP a její propagandy

5. Mezery ve Výmarské ústavě: nebyla zde žádná hodnotová orientace, absence uzavírací klauzule (chybělo volební kvorum), snadné svržení vlády, silné postavení prezidenta, jeho nařízen pomohla nacistům k likvidaci opozice