římské právo otázky ke zkoušce

Otázka č.28 Legata, fideikomisa, univerzální fideikomis, Falcidiův zákon

Odkazy

Odkaz je jednostranný formální lukrativní právní úkon pro případ smrti(mortis causa). Odkazy jsou založeny na principu singulární sukcese(zůstavitel přikazuje dědici, aby v případě jeho smrti vydal nějaké osobě nějakou konkrétní věc nebo soubor věcí)

×testament Osobami zúčastněnými na odkazu byli:zůstavitel(musel mít aktivní testamentární způsobilost), obtížený(dědic(původně jen testamentární) odkazem zatížené pozůstalosti/fiduciární dědic u univerzálního fideikomisu) a odkazovník(ten, v jehož prospěch odkaz zní; mohl jím být jen ten, kdo měl pasivní testamentární způsobilost, dědickou kapacitu). Zůstavitel poskytuje majetkový prospěch osobě, která není jeho dědicem(zůstavitelův dědic je povinen poskytnout majetkový prospěch zůstavitelem určené osobě). Rozlišujeme 2 druhy odkazů:

a) legata

Legata jsou odkazy civilního práva právně vynutitelná. Legata jsou založena na přísném formalismu; nedodržela-li se forma, byl odkaz neplatný. Obtíženým mohl být jen dědic(původně jen testamentární)=legát bylo možno uložit jen testamentárnímu dědici=obtíženému, aby věc předal zůstavitelem určené osobě. Legát musel být v imperativní formě v jazyce latinském. Podle ius civile bylo možné odkázat maximálně 1/2 pozůstalosti. Legata se dělí na 2 druhy:

aa) vindikační

Odkazovník získal kviritské vlastnictví. Jedná se o formální způsob vzniku služebnosti(viz ot. č. 6). Vlastnictví získáno v okamžiku, kdy dědic nabyl dědictví. Existovala možnost zřídit pozemkovou služebnost nebo požívací právo(ususfructus).

ab) damnační

Odkazovník získal obligační nárok na vydání předmětu odkazu. Dědic nemusel předmět odkazu na odkazovníka převést; stačilo, když strpěl nebo dovolil, aby si odkazovník věc sám vzal(jen věci, které měl zůstavitel v praetorském vlastnictví). Předmětem mohlo být vše, co mohlo být předmětem obligačního vztahu.

b) fideikomisa

Fideikomis je neformální odkaz praetorského práva. Vyznačuje se naprostou neformálností, nejprve založen na dobré víře, zpočátku není vynutitelný právem(až později ano). Fideikomis narozdíl od legata bylo možné uložit každému, kdo měl získat pro případ zůstavitelovy smrti nějaký majetkový prospěch, i intestátnímu dědici.Vznik z proseb zůstavitele k někomu, kdo v případě smrti něco získá, aby poskytl prospěch další osobě. Vytváří se orální fideikomis, kdy dědic vyjádřil svou vůli ústně.

Univerzální fideikomis=fideikomisní odkaz

Jedná se o zvláštní druh fideikomisu, kdy bylo možné odkázat celou pozůstalost×legát. Odkázat nešly dluhy a jiné pohledávky. Dědic(obtížený) označen za dědice fiduciárního, povinen na odkazovníka převést pozůstalost v okamžiku, kdy se stal dědicem.