římské právo otázky ke zkoušce

Zpočátku existovaly pouze pozemkové služebnosti, které se později rozdělily na:

a)pozemkové: aa)služebnosti k venkovským(polním) pozemkům

aaa)služebnosti cesty

aab)služebnosti vodní

ab)domovní služebnosti

b)osobní: ba)právo požívací=ususfructus

bb)právo užívací=usus

a) Pozemkové služebnosti jsou věčné, mají trvalý ráz, tzn. platí i pro právního nástupce. Je to vztah dvou vlastníků dvou sousedních pozemků. Jedná se o věcná práva opravňující vlastníka jednoho pozemku užívat v jisté míře i jiný. Služebnost má být pro pozemek užitečná(Servitus praedio utilis esse debet), tzn. nemá sloužit osobě, ale objektivní ekonomické potřebě. Pozemkové služebnosti byly chápány jako nedílná práva. Spojovaly se s vlastnictvím celého pozemku. Pokud je pozemek vlastnictvím spoluvlastníků, služebnost vznikala pouze za účasti všech spoluvlastníků. Služebnost se musí vykonávat slušně t.j. s ohledem na držitele služebné věci, tak, aby ho omezovala co nejméně(Servitutibus civiliter utendum est). Rozlišujeme panující a služebný pozemek. Fundus fundo servit=Pozemek slouží pozemku(Statek chrání statek). Locare servitutem nemo potest=Nikdo nemůže pronajmout nebo propachtovat pozemkovou služebnost.

aa) Služebnosti k venkovským(polním) pozemkům nebo také mancipační služebnosti byly civilním právem počítány k mancipačním věcem.

aaa) Společným znakem služebností cesty byl přechod přes cizí pozemek.

Právo stezky umožňovalo po cizím pozemku chodit nebo jet na koni.

Právo cesty bylo obsahově nejširší.

Třetí služebností cesty bylo právo průhonu dobytka.

aab) Právo vodovodu opravňovalo k odběru vody na cizím pozemku zvláštním zařízením. Služebnost odběru vody byla právem čerpat na cizím pozemku vodu a na pozemek k tomuto účelu vstupovat. Třetí vodní služebností byla služebnost hnát na cizí pozemek k vodnímu zdroji dobytek a tam jej napájet.

ab) Domovní služebnosti nebo-li služebnosti k domovním pozemkům zahrnovaly několik služebností:

-právo zapustit do sousedovy zdi část stavební konstrukce(např. trám)

-povinnost udržovat v dobrém stavu svou budovu o kterou byla cizí konstrukce opřena=služebnost nesení břemene(jediná služebnost, kdy musí vlastník pozemku aktivně jednat)

-právo mít část své stavby nad cizím pozemkem

-právo prorazit v cizí zdi okno

-služebnost okapu opravňovala svádět dešťovou vodu na cizí pozemek

-služebnost stoky-kloaky opravňovala svádět nečistoty na služebný pozemek pomocí stoky

Dále sem řadíme služebnosti zakazujícího rázu=negativní služebnosti, které dávají oprávněnému možnost něco zakázat-zákaz vyšší stavbu na služebném pozemku, zákaz stavby bránící v přístupu světla či výhledu.

b) Osobní služebnosti mají výrazný osobní ráz, trvají jen po dobu života oprávněného.

ba) Právo požívací=ususfructus bylo právem užívat cizí věc a těžit z ní plody tak, aby nebyla změněna její podstata. Podstata věci znamená souhrn jejích základních vlastností, kterými je dáno hospodářské určení věci. Předmětem mohly být věci movité i nemovité, ale nemohly být zuživatelné. Ususfructus byl dočasný-jen po dobu života a zanikal nejpozději smrtí oprávněného. Nebyl možný ani převod požívacího práva.