římské právo otázky ke zkoušce

b) uhrazovací(realizační)

Uhrazovací neboli realizační funkce nastává v případě neuspokojení pohledávky. Umožňuje věřiteli se uspokojit ze zastavené věci. V této fázi je již pohledávka splatná. Realizace nastává 2 způsoby:

-zástava propadná(věřitel si zástavu ponechal)

-zástavu prodá, kdy rozdíl mezi výtěžkem z prodeje a pohledávkou je povinen vrátit

Zástavní právo není úplně samostatným institutem. Přistupuje k obligačnímu vztahu. Zástavní právo nemůže vzniknout a nemůže také dále trvat bez obligace, jejíž je zárukou. Zástavní právo a obligace, kterou zajišťuje, ovšem nemusely vzniknout současně. Pokud pro obligaci platila podmínka, platila i pro zástavní právo. Zastavit bylo možné každou věc, kterou bylo možné prodat. Se zastavenou věcí bylo zastaveno i to, co k ní patřilo(např. plody). Ale plody mohly být zastaveny samostatně.

Vznik zástavního práva

Rozlišujeme 3 způsoby vzniku zástavního práva:

1) Právním jednáním neboli dohodou mezi zástavcem a zástavním věřitelem. U ručního zástavního práva(pignus) byla tato dohoda vždy reálným kontraktem.

2) Úředním rozhodnutím, tzn. magistrátským nařízením.

3) Ze zákona-tzv. zákonná hypotéka.

Obsah zástavního práva

Zástavní právo má 2 hlavní složky:

a) právo držet zastavenou věc(ius possidendi)-zajišťovací funkce zástavního práva

Právo držet zastavenou věc se liší u pignu a hypotéky-u ruční zástavy(pignu) přísluší věřiteli od okamžiku vzniku zástavního práva, věřiteli vzniká věcné právo k věci cizí (k věci zástavce), zatímco u hypotéky(smluvní zástavy) právo držet zastavenou věc přísluší věřiteli až od okamžiku nezaplacení pohledávky. Pokud byla pohledávka zaplacena, musel zástavní věřitel věc i s příbytky vrátit. Zástavce měl na vrácení věci žalobu actio pigneraticia directa. Zastavená věc nesmí být užívána, jinak by se zástavní věřitel dopustil furta(krádeže). Zástavní věřitel byl také povinen těžit plody a jejich hodnota byla odečítána od pohledávky.

b) právo prodat zástavu-uhrazovací(realizační) funkce zástavního práva

Pokud dlužník neplnil ani poté, co byl k plnění vyzván, měl věřitel(creditor) právo prodat dlužníkovu(debitorovu) věc.

Souběh zástavních práv

Souběh zástavních práv umožňuje zajištění několika pohledávek na jedné věci. Souběžná zástavní práva jsou si rovna, pokud byla jedna věc zastavena několika osobám současně. Souběžná zástavní práva si nebyla rovna, když znevýhodnění věřitelé získali to, co zbylo po uspokojení zvýhodněných.

Zánik zástavního práva

Zánik zástavního práva mohl nastat několikero způsoby:

-zánikem pohledávky

-zástavním prodejem věci(uplatnění uhrazovací/realizační funkce zástavního práva) -zánikem zastavené věci apod.

Otázka č.8 Srovnejte práva absolutní a relativní