římské právo otázky ke zkoušce

Otázka č.10 Kontrakty(pojem, druhy, vývoj)

Kontrakty tvoří spolu s delikty obligace(viz ot. č. 9). Pojem kontrakt pochází z latinského pojmu contractus=obligační smlouva, dvoustranné právní jednání mezi živými=inter vivos.

Kontrakty jsou chráněny osobními žalobami(actiones in personam). Žaloby se dělí na 2 druhy:

a) actiones bonae fidei

b) actiones stricti iuris

Actiones bonae fidei neboli žaloby v dobré víře umožňovaly soudci ve druhém stádiu římského civilního procesu(apud iudicem), aby při zjišťování žalobcova nároku přihlížel k vedlejším úmluvám(okolnostem) mezi žalobcem a žalovaným. Šlo o volný projednávací režim, ale často i velmi časově náročný(zdlouhavý). Actiones bonae fidei se uskutečňovaly z kontraktů konsensuálních, reálných-kromě zápůjčky(mutuum)!!!, dále pak z tutely(poručenství) a nepřikázaného jednatelství(kvazikontrakt).

Actiones stricti iuris neboli žaloby přísného práva omezovaly soudce na pouhé zjištění oprávněnosti žalobcova nároku, soudce nesměl přihlížet okolnostem. Žalobce nesměl žalovat více, než nač měl nárok; pokud tak neučinil, hrozila ztráta nároku(pluspetice). Žaloba musela vždy směřovat na pevnou sumu peněz nebo vydání určité věci. Actiones stricti iuris se uskutečňovaly ze zápůjčky(mutua), z kontraktů verbálních, literárních a bezdůvodného obohacení(kvazikontrakt).

Kontrakty dělíme na:

a) abstraktní=formální

Abstraktní kontrakty jsou vývojově nejstarším typem kontraktů. Pro svou platnost vyžadovaly dodržení zákonem stanovené formy, čímž postupem doby vyšly z obliby. Abstraktní kontrakty se dělí na:

aa) verbální(vznikají pronesením určitých, zákonem stanovených slovních formulí, oblíbené)

Typickým verbálním kontraktem byla stipulace(neformální verbální slib před svědky).

ab) literární(vznikají provedením zápisu do účetních knih, abstraktní, vyšly z užívání)

b) kauzální=neformální, bezforemné

Kauzální kontrakty narozdíl od abstraktních nevyžadují dodržení formy, proto se těšily velké oblibě. Vznikají volným, jakkoli učiněným souhlasem stran. Podstatný je jejich účel, ne obsah. Kauzální kontrakty se dělí na:

ba) reálné(vznikají předáním věci)-zápůjčka(mutuum), půjčka a výpůjčka(commodatum), smlouva o úschově(depositum), smlouva o ruční zástavě(pignus)

bb) konsensuální(vznikají souhlasem)-koupě a prodej-smlova trhová(emptio-venditio), pacht a nájem(locatio-conductio), společenská smlouva(societas), smlouva příkazní(mandatum)

Kontrakty dělíme podle počtu smluvních stran na:

a) jednostranné(unilaterální)

U jednostranných smluv vznikají práva jen věřiteli a povinnosti jen dlužníkovi. Spory řeší žaloby přísného práva(actiones stricti iuris). Z každého jednostranného kontraktu vzniká jen jedna žaloba, ale jedná se o dvoustranné právní jednání!!!(dlužník má jen procesní námitku-exepce). Tvoří je abstraktní smlouvy a mutuum!!!