Státověda

- vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústavních zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství

25. Státní správa jako jeden z hlavních druhů činnosti moderního státu

Správa

- trvale organizovaná instituce – instituce musí být zřizovány na základě ústavy nebo zákona

- stálá činnost – instituce musí činnost vyvíjet stále

- plní funkci regulace => udržování systému v zadaných parametrech

→ převažuje-li regulace dovnitř – soukromé instituce

→ převažuje-li regulace navenek – veřejné instituce

Veřejná správa

- jako hovoříme o veřejné moci, která se skládá z moci státní a z moci samosprávní => když hovoříme o veřejné správě, musíme ji dělit na státní správu a samosprávu

→ státní správa

→ samospráva

státní správa

- regulační činnost státu

- parametry regulace stanoveny zákonem (zákonodárnou činností)

=druh státní činnosti, spočívající v organizování a zajišťování úkolů a cílů stanovených v rozhodnutích zákonodárného orgánu nebo ve formách jim postavených na roveň

činnost

- výkonná – vykonává rozhodnutí

- podzákonná (secundum et intra legem) – musí se pohybovat v rámci a v mezích zákona

formy – podoby činností, kterými se správa projevuje převážně na venek a trochu dovnitř

- nařizovací

- organizační

- je činností nařizovací, ­ jejím projevem je vydávání:

a) vnější akty správy

• odvozených obecně závazných právních předpisů (sekundární prameny práva) např. nařízení

• individuálních aktů aplikace práva = individuálních správních aktů (nejrozsáhlejší činnost státu),­ stát jimi zasahuje do statutu právnických a fyzických osob

b) vnitřní akty správy

akty řízení - projevy regulativního působení státní správy ne navenek, ale dovnitř organizační struktury státní správy, uvnitř organizace státní správy se uplatňuje princip nadřízenosti a podřízenosti (proto se jim někdy říká vnitřní akty správy)

• interní normativní instrukce: nadřízený orgán říká podřízenému, že v případě by se mělo při správním uvážení postupovat určitým způsobem

• individuální služební pokyn: akt řízení se týká té určité věci, pokud je tam možné správní uvážení

• institut správního uvážení: zákon umožňuje orgánům státní správy rozhodnutí vydat či nevydat (z více právem dovolených řešení vybrat jedno z nich), obvyklá formule "orgán může rozhodnout", "zpravidla rozhodne A, B, C nebo D"; používá se proto, aby se dalo přihlédnout k "místním podmínkám a okolnostem"

• činnost organizační – do popředí vystupuje role nižších organizačních stupňů – právo umožňuje, aby orgány státní správy se chovaly způsobem, který právo stanoví, nebo doporučí nebo ponechá na vůli správního orgánu

- postup nepředstavují zásah do práv nebo povinností nebo právem chráněných zájmů => nemění jejich právní status