Kompletní shrnutí

příbuzenství se zůstavitelem)

− zemřel-li někdo, kdo neměl tyto výše uvedené dědice a byl intestatus, jeho majetek se stával res

nullius a byl předmětem volné okupace

− od Z12D zavedeno dědické právo nejbližšího agnáta (agnatus proximus)

− zemřel-li zůstavitel, který neměl vlastní a nutné dědice, bylo dědické právo vyhrazeno nejbližšímu agnátovi

− nejbližší agnát = podle stupně příbuzenství mu stál v době smrti nejblíže (ag. sourozenci, ag. matka)

− pokud nejbližší agnát nebyl nebo se dědicem nestal, žádný další agnát nebyl k dědictví povolán

− dědické právo uplatňovali gentilové

− pozůstalost se stala věcí ničí, mohla se stát předmětem dědického vydržení (usucapio pro herede)

− pokud bylo nejbližších agnátů stejného stupně více, pozůstalost se dědila podle hlav

− uplatňovalo se vždy, když šlo o intestátní dědictví po ženě

− podle praetorského práva

− prosazovalo kognátské příbuzenství

− rozšířilo okruh dědiců a rozdělilo je do několika dědických tříd

− dědictví bylo těmto třídám nabízeno postupně, praetor nabízel držbu pozůstalosti

− v podstatě každému, kdo o to požádal – oddůvodnění měl dokazovat obdařený teprve

tehdy, když nastal spor o dědictví

− navíc vázáno na časovou lhůtu – pokud dědic z předchozí třídy dědictví nenabyl nebo o

ně nepožádal, bylo nabídnuto dědici z další třídy

− unde liberti (děti)

− vlastní dědici podle civilního práva + potomci, kteří vystoupili z agnátské rodiny zůstavitele

(emancipovaní synové a jejich potomci, adoptovaní synové do jiné rodiny a tam emancipovaní)

− znamená prosazení principu kognátského příbuzenství, ale zprostředkované pouze mužem

− povoláváni všichni bez ohledu na stupeň příbuzenství

− pozůstalost se dědila podle kmenů

− unde legitimi (legitimní děti)

− všichni dědicové podle ius civile ( -> vlastní dědicové již podruhé)

− unde proximi cognatio (pokrevní příbuzní)

− všichni kognáti až do 6. stupně + v 7, stupni ti, jejichž vztah se podobal vztahu bratrance a

sestřenice ( -> povolávány manželské i nemanželské děti po matce, která nebyla jejich

agnátkou + osoby v pobočné linii, jejich příbuzenství zprostředkovávala žena)

− při povolávání se hledělo na stupeň příbuzenství – zásada postupného povolávání dědiců i v třídách

− pozůstalost se mezi dědice téhož stupně dělila podle hlav

− unde vir et uxor

− dědicem je pozůstalý manžel/manželka, pod podmínkou řádného manželství až do smrti

( -> manželka in manu tak povolávána již potřetí)

− dědic mohl požádat o udělení držby vícekrát, pokud spadal do více tříd – jeho postavení byla

posuzováno podle toho, ve které třídě o udělení požádal

− změny za dominátu

− pravidla měnící a doplňující civilní intestátní posloupnost -> aplikovány pouze v rámci třídy