Politologie_vypracované_otázky

Na rozdíl od politických stran zájmové organizace totiţ neusilují o realizaci zájmů prostřednictvím získané moci, resp. podílu na ní, ale pomocí vlivu (nátlaku) na zastupitelské sbory a jejich členy, státní aparát na ústřední i místní úrovni, politické strany a politiky s cílem dosáhnout přijetí takových rozhodnutí, jeţ jsou pro ně výhodná. Zájmové organizace se tedy nesnaţí získat moc, ale uplatňují nátlak na centra státního a politického rozhodování. Proto se také vedle pojmu zájmová organizace (interestgroup) pouţívá i termín skupina tlaku (pressuregroup), který akceptuje způsob, jímţ tyto organizace zájem prosazují.

Zájmové organizace se od politických stran odlišují i charakterem reprezentovaného zájmu. Zatímco moderní politické strany prezentují své zájmy jako zájmy celospolečenské a tím získávají širokou voličskou základnu, zájmové organizace prosazují zájmy partikulární – regionální, profesionální, ekonomické, kulturní, národnostní, rasové.

Typologie zájmových organizací bere kupříkladu v úvahu jejich působení v tom smyslu, má-li trvalý či dočasný charakter. Vysoký stupeň formalizované struktury umoţňuje vyčlenit jako typ zájmových organizací tzv. organizace institucionální, jakými jsou armáda, byrokracie (státní aparát), církev. Dalším typem zájmových organizací jsou organizace tzv. ochranářské, jejichţ základním cílem je prosazovat ekonomické zájmy svých členů (odbory, organizace průmyslníků, bankéřů, obchodníků, profesní komory). Jestliţe zájmové organizace usilují spíše o podporu některých aktivit či hodnot neţ o ochranu zájmu svých členů, jedná se o tzv. podporující organizace (promotionalgroups) – organizace poţadující zrušení trestu smrti nebo jeho obnovení, organizace ţádající zákaz nebo povolení umělého přerušení těhotenství, různé ekologické organizace apod. Případně jsou také za zájmové označovány skupiny, které nejsou vytvářeny pro realizaci specifických cílů, mají obyčejový základ, a proto jsou charakterizovány jako obyčejové (customarygroups). Mezi ně patří rodiny, kmeny, kasty, etnické skupiny. Artikulace zájmů je v těchto skupinách zaloţena na příbuzenských a personálních vazbách. Jako politicky relevantní mají významné místo především v zemích Třetího světa.

K prosazení svých zájmů v procesech politického rozhodování pouţívají zájmové organizace standardních metod, které spočívají v:

1. přímých kontaktech mezi zájmovými skupinami a státními orgány (zákonodárnými a výkonnými) a orgány samosprávy, ať jiţ v podobě přímého zastoupení zájmových skupin v těchto orgánech nebo udrţování vzájemných vztahů

2. nepřímých kontaktech buď prostřednictvím politických stran, nebo prostředků masové komunikace Lobbying se pak dá definovat jako legální ovlivňování rozhodování politických reprezentantů (vlády,