Politologie_vypracované_otázky

!!! VÍCE VIZ DALŠÍ OTÁZKY NÍŢE !!!

1. Normativní subsystém

Normativní subsystém zahrnuje všechny normy, které regulují vztahy existující v rámci politického systému. Jedná se však nejen o normy právní, které upravují nejdůleţitější otázky realizace politické moci (zejména ústavní právo), ale i morální, náboţenské a politické (můţeme vlastně mluvit opět o subsystémech niţší úrovně, a to právním, morálním, náboţenském a politickém).

Morální normy ovlivňují politické vztahy ve 2 rovinách. Jednu rovinu představují poţadavky na pouţívané politické prostředky v tom smyslu, aby nebyly v rozporu s cíli, k jejichţ dosaţení by měly vést. Jinak řečeno, nemorální prostředky nemohou být nástrojem k dosaţení morální cíle. Druhou rovinou jsou pak morální postuláty, jeţ by měly být zachovávány těmi, kdoţ v politice aktivně vystupují.

Náboţenské normy hrají v politickém systému roli, která v zásadě odpovídá postavení náboţenství ve společenském ţivotě té které země. V současné době se můţeme setkat i s tím – kupříkladu v zemích Blízkého a Středního východu – ţe v hierarchii normativních systémů je právě náboţenský na nejvyšším stupni.

Vznik a vývoj politických norem souvisí s institucionalizací politického ţivota. Politické normy jsou obsaţeny ve stanovách politických stran, poslaneckých klubů, organizačních řádech zájmových organizacích.

Pojem a funkce politické strany. Politická hnutí

Politické strany realizují širokou škálu funkcí, čímţ potvrzují Blondelovu charakteristiku jejich významu. Do této škály jsou zpravidla řazeny fce:

1. artikulace a agregace politických zájmů

2. formulování politických doktrín a programů

3. tvorby politické elity

4. účasti v boji o moc

5. účasti na výkonu státní moci a její kontrole

Jiná klasifikace spatřuje základní fci politické strany ve „zprostředkování“ mezi státem a společností (společenská fce), dále uvádí fci spočívající v bezprostřední účasti na výkonu moci (resp. v plnění role opozice) a fci směřující k vytvoření organizační struktury schopné zabezpečit obě uvedené činnosti (organizační fce).

Vyjdeme-li z nastíněné evoluce politických stran a z jejich fcí, můţeme akceptovat pojem politické strany, k němuţ dospěli La Palombara a Weiner. Jejich definice politické strany zdůrazňuje 4 základní aspekty:

1. trvalost organizační struktury, jejíţ existence není závislá jen na stávajících politických vůdcích

2. existence teritoriálních jednotek v rámci organizační struktury, která integruje v celostátním měřítku články místní, regionální a ústřední

3. vědomá vůle vůdců na místní i celostátní úrovni získat a vykonávat, nejen ovlivňovat moc, ať jiţ sami nebo i s jinými

4. úsilí získávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným způsobem