Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Politologie_vypracované_otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (145.16 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

!!! VÍCE VIZ DALŠÍ OTÁZKY NÍŢE !!!

  1. Normativní subsystém

Normativní subsystém zahrnuje všechny normy, které regulují vztahy existující v rámci politického systému. Jedná se však nejen o normy právní, které upravují nejdůleţitější otázky realizace politické moci (zejména ústavní právo), ale i morální, náboţenské a politické (můţeme vlastně mluvit opět o subsystémech niţší úrovně, a to právním, morálním, náboţenském a politickém).

Morální normy ovlivňují politické vztahy ve 2 rovinách. Jednu rovinu představují poţadavky na pouţívané politické prostředky v tom smyslu, aby nebyly v rozporu s cíli, k jejichţ dosaţení by měly vést. Jinak řečeno, nemorální prostředky nemohou být nástrojem k dosaţení morální cíle. Druhou rovinou jsou pak morální postuláty, jeţ by měly být zachovávány těmi, kdoţ v politice aktivně vystupují.

Náboţenské normy hrají v politickém systému roli, která v zásadě odpovídá postavení náboţenství ve společenském ţivotě té které země. V současné době se můţeme setkat i s tím – kupříkladu v zemích Blízkého a Středního východu – ţe v hierarchii normativních systémů je právě náboţenský na nejvyšším stupni.

Vznik a vývoj politických norem souvisí s institucionalizací politického ţivota. Politické normy jsou obsaţeny ve stanovách politických stran, poslaneckých klubů, organizačních řádech zájmových organizacích.

Pojem a funkce politické strany. Politická hnutí

Politické strany realizují širokou škálu funkcí, čímţ potvrzují Blondelovu charakteristiku jejich významu. Do této škály jsou zpravidla řazeny fce:

  1. artikulace a agregace politických zájmů

  2. formulování politických doktrín a programů

  3. tvorby politické elity

  4. účasti v boji o moc

  5. účasti na výkonu státní moci a její kontrole

Jiná klasifikace spatřuje základní fci politické strany ve „zprostředkování“ mezi státem a společností (společenská fce), dále uvádí fci spočívající v bezprostřední účasti na výkonu moci (resp. v plnění role opozice) a fci směřující k vytvoření organizační struktury schopné zabezpečit obě uvedené činnosti (organizační fce).

Vyjdeme-li z nastíněné evoluce politických stran a z jejich fcí, můţeme akceptovat pojem politické strany, k němuţ dospěli La Palombara a Weiner. Jejich definice politické strany zdůrazňuje 4 základní aspekty:

  1. trvalost organizační struktury, jejíţ existence není závislá jen na stávajících politických vůdcích

  2. existence teritoriálních jednotek v rámci organizační struktury, která integruje v celostátním měřítku články místní, regionální a ústřední

  3. vědomá vůle vůdců na místní i celostátní úrovni získat a vykonávat, nejen ovlivňovat moc, ať jiţ sami nebo i s jinými

  4. úsilí získávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným způsobem

Témata, do kterých materiál patří