ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
stav ohrožení státu
vyhlašuje jej Parlament a to při ohrožení svrchovanosti nebo územní celistvost státu a či jeho demokratických základů (čl. 7 ÚZB)
vláda má širokou škálu právních prostředků: nařídit evakuaci osob a majetku, zakázat pohyb osob, nakázat pracovní povinnost, nakázat provádění staveb, stavby zbourat…
lze omezit na část území
nouzový stav
úprava: ÚZB čl. 5 a 6, LZPS čl. 9/2c
vyhlašuje jej vláda nejdéle na dobu 30 dnů (a informuje PS) za živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií nebo jiného nebezpečí, když ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost
vláda musí vymezit, která lidská práva a svobody budou omezeny a jak (na základě krizového zákona)
lze vymezit na část území
zneužití mimořádných prostředků ve svůj prospěch = velezrada, vlastizrada…
91.3 Právo na odpor
čl. 23 LZPS: „Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“
předpoklady jeho použití: už nejsou žádné orgány veřejné moci, které by zajistily bezpečnost státu a chod společnosti → stát nefunguje, proto si lid sám zajistí návrat do normálního stavu (nelze použít, dokud orgány fungují)
nejsou zákonem dány jasné podmínky, kdy se může toto právo použít a jak
nejde o případy narušování základních práv několika jednotlivců, ale o ohrožení demokratického řádu jako celku
92 Judikatura
92.1 Pl. ÚS 24/04 (Jezy na Labi)
návrh na zrušení §3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě → podle tohoto ustanovení je určitý úsek na Labi ve veřejném zájmu → může založit určité právní úkony (např. vyvlastnění)
ÚS tento § zrušil, protože se jedná o porušení dělby moci - moc zákonodárná neurčuje, co konkrétně je veřejný zájem, to je na soudech nebo příslušných správních úřadech
dále se dle ÚS jedná o právní předpis jen formálně, protože materiálně je to právní akt
porušil se zde princip dělby moci, právního státu a zásah do kompetence soudů
právní věta: „K základním principům materiálního právního státu náleží maxima všeobecnosti právní regulace (požadavek obecnosti zákona). … Ustanovení § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že rozvoj a modernizace konkrétně vymezené vodní cesty je ve veřejném zájmu. Toto ustanovení tedy upravuje jedinečný případ a schází mu tak podstatný materiální znak právní normy, jímž je obecnost. Materiálně se proto nejedná o právní předpis, ale napadené ustanovení je de facto individuálním správním aktem. Veřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z napadeného ustanovení zákona nelze zjistit, z jakých důvodů zákonodárce přiznal rozvoji a modernizaci konkrétně vymezené vodní cesty status veřejného zájmu, zda zjišťoval případné protichůdné zájmy a jak se s jejich existencí vyrovnal. Napadeným ustanovením došlo nejen k zásahu moci zákonodárné do moci výkonné, ale bylo jím též omezeno právo na soudní přezkum. … Vzhledem k výše uvedeným argumentům má Ústavní soud zato, že napadené ustanovení § 3a zákona o vnitrozemské plavbě je neslučitelné s principy právního státu, zejména s principem dělby moci, a je v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 Ústavy a rovněž čl. 36 Listiny.“