UVGEO - zápisy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V čele ICA stojí prezident a viceprezidenti, obdobně jako v případě IGU. V posledních letech prezidenty ICA byli:
Michael Wood (Aberdeen, Skotsko) 1999-2001
Bendt Rysted (Gävle, Švédsko) 2001-2003
Milan Konečný (Brno, Česko) 2003-2007
William Cartwright (Melbourne, Austrálie) 2007-
Mezinárodní kartografická asociace je rozdělena do 22 komisí a 6 pracovních skupin. Jejich přehled ukazuje, které tematické okruhy jsou pro dnešní kartografy prioritní.
Komise:
Děti a kartografie
Digitální technologie v kartografickém dědictví
Vzdělávání a školení
Generalizace a vícerozměrné prezentace
Geoprostorové analýzy a modelování
Standarty geoprostorových dat
Geovizualizace
Dějiny kartografie
Management a ekonomika tvorby map
Satelitní kartografie
Projekce map
Mapy pro nevidomé a lidi s poruchami zraku
Mapy a společnost
Mapy a internet
Námořní kartografie
Horská kartografie
Národní a regionální atlasy
Planetární kartografie
Teoretická kartografie
Ubiquitos
Menšiny a kartografie
Využití map
Pracovní skupiny
Umění a kartografie
Varovná kartografie a řešení krizí
GIS a udržitelný rozvoj
Mapování Afriky pro Afriku
Přístup k datům a duševní vlastnictví
Turistická kartografie
ČESKÁ GEOGRAFIE DNES
Vývoj české geografie a její hlavní centra
První a dodnes nejvýznamnější centrum geografie v Česku vzniklo v 80. Letech 19. století na Karlově univerzitě poté, co se na ní obnovily přednášky v češtině (1882). Počátky české univerzitní geografie jsou spojeny se jmény prvních
profesorů:
Jan Křtitel Kašpar Palacký 1830-1908
Václav Švambera 1866-1939
Jiří Viktor Daneš 1880-1928
Viktor Dvorský 1882-1960
Pražská geografie od 20. let minulého století sídlí na Albertově – v budovách postavených přímo pro Přírodovědeckou fakultu a lékařské ústavy UK. Odtud se zejména specifickému sociálně-geografickému výzkumu v podání tamních geografů říká „Albertovská škola“.
Jejím průkopníkem a prvním opravdu významným pražským geografem, který posunul sociální geografii na úroveň vědy, jak ji chápeme dnes byl Jaromír Korčák (1895-1989), jehož hlavní práce vznikly po 2. světové válce. Na něj navázal v 70. letech minulého století Martin Hampl (nar. 1941), který je dnes jednoznačně největší vědeckou autoritou v české geografii. Štafetu po něm dnes přebírají mladší geografové: Dušan Drbohlav, Luděk Sýkora, Jiří Blažek, Petr Pavlínek.
Druhým geografickým centrem české geografie po Praze se stalo Brno, kde vznikla univerzita v roce 1919. Působili zde významní moravští geografové František Koláček a František Vitásek. V 50. letech byl do Brna umístěn Geografický ústav Československé akademie věd a tak se Brno stalo na 2-3 desetiletí významnějším geografickým centrem než Praha. K hlavním protagonistům brněnské geografie patřil fyzický geograf Jaromír Demek, tehdejší ředitel ústavu a vědec, který získal mezinárodní věhlas.