OKRUHY K MATURITNÍMU OPAKOVÁNÍ Z EKONOMIKY

Oceňování zásob

1. Pořizovací cena – cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny, včetně nákladů souvisejících s jejich pořízením. U plátců DPH není součástí pořizovací ceny DPH zaplacená dodavateli při nákupu. U neplátců DPH je součástí pořizovací ceny DPH zaplacená dodavateli při nákupu. Vedlejší pořizovací náklady – přeprava externí i interní, clo, provize, pojistné 2. Oceněním ve vlastních nákladech – u zásob, které jsou výsledkem vlastní činnosti. Jsou to přímé náklady spojené s výrobou (spotřeba základního materiálu, mzdy dělníků) i část nepřímých nákladů, které se vztahují k činnosti (spotřeba energie apod.) 3. Reprodukční pořizovací cenou – bezplatně nabyté zásoby. Cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Zpravidla se stanoví podle odborného odhadu (např. dary)

Způsob pořízení zásob

- nákupem – materiál, zboží - vlastní výrobou – výrobky, polotovary, nedokončená výroba, - bezplatně nabyté zásoby – darem

Evidence zásob a doklady používané při skladování zásob

1. Dodací list – vystavuje dodavatel pro kontrolu, jaké zboží dodává. Musí být s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku. 2. Faktura – doklad pro zaúčtování vzniku závazku. Je pro účely zúčtování DPH. U plátců DPH je daňovým dokladem. 3. Příjemka – doklad vystavený ve skladu odběratele při převzetí zásob. Přejímka - proces kontroly a přijímání zboží na sklad. Příjemka -doklad evidující přijaté zboží 4. Skladní karta – doklad vystavený ve skladu, slouží pro evidenci pohybu zásoby. 5. Výdejka – slouží k výdeji zásob ze skladu do výroby. 6. Kniha došlých faktur – slouží k přehledu o vzniklých závazcích firmy a o datu a způsobu uhrazování 7. Příkaz k úhradě, výpis z BÚ, VPD – doklady, které zajišťují bezhotovostní a hotovostní placení

Řízení

1. nakupujeme to, co potřebujeme 2. nakupujeme tolik, kolik potřebujeme 3. zvažujeme náklady a rozhodujeme kdy, od koho a kolik nakoupit

Optimalizace a normování zásob1. Kolik zásob budeme potřebovat: - zjistíme, co se spotřebuje - určíme, co musí zůstat ve skladě jako konečná zásoba 2. Kolik zásob máme – naše aktuální hodnota zásob. nákup zásob = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba Normování - zásoba běžná – zásoba, ze které se průběžně vydává podle požadavků výroby - zásoba maximální - zásoba minimální - zásoba pojistná – množství zásoby na skladě navíc (např. dodavatel se opozdí) - zásoba technická – bývá pouze u některých druhů z důvodu další přípravy (dosušení dřeva) - zásoba spekulativní - dodávkový cyklus

1. FINANCOVÁNÍ PODNIKU – pojem financování, solventnost a likvidita, druhy zdrojů financování, financování z vlastních zdrojů, financování z cizích zdrojů - krátkodobé a dlouhodobé. Zvláštní druhy dlouhodobého financování – leasing, forfaiting.Financování