1. světová válka v české literatuře

Dílo vynikající úrovně, dodnes živé, oblíbené i uznávané.

Vynikající vypravěč, baladický jazyk, prolíná realitu s mýty a legendami. Postavy jsou často něčím výjimečné, zvláštní (vyděděnci, rebelové), přitom dobře psychologicky prokreslené.

Obrovský zdroj inspirace našel v panenském kraji Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatská Ukrajina), vnesl do literatury problematiku židovství.

Pro epizodu ve své tvorbě poplatnou soc. realismu - román Anna proletářka byl za komunistického režimu přeceňován. Naopak dnes jeho dílo kvůli této epizodě nezavrhneme.

Anna proletářka (1928) - román, měl funkci agitační a didaktickou

- příběh venkovského děvčete, které přichází do Prahy sloužit v revolučním roce 1920, pod vlivem přítele Toníka se proměňuje v uvědomělou levicovou bojovnici, revolucionářku.

O zlých samotářích (1913) - 3 povídky; postavy vyděděnců, tuláků, komediantů, kteří touží po důstojnosti, svobodě, volnosti. Životní ztroskotání v nich probouzí pudově zlo. Jsou totiž nuceni žít a živit se takovým způsobem, který je dostává do izolace. Tito anarchističtí samotáři jsou obdobou Gorkého bosáků. Nejznámější je povídka Bratr Žak.

Žalář nejtemnější (1916) - psychologický román; ambiciózní bývalý policejní komisař Mach je ztrátou zraku vehnán do izolace a prožívá těžkou krizi. Propadne chorobné žárlivosti, stane se z něj zarytý egocentrik, podezíravý, stále si něco nalhává, mučí svou ženu i sebe, odsoudil sám sebe k osamělosti. Posléze nedůvěra k nejbližším lidem a sobectví se pro něj stává temnějším žalářem než slepota.

Podivné přátelství herce Jesenia (1919) - psychologický a divadelní román, na pozadí 1. světové války se odehrává příběh dvou zcela kontrastních typů herců:

- intelektuální a střízlivý, ukázněný Jiří Jesenius (který tvoří své postavy po studiu lidských typů) a živelný, nespoutaný a vášnivý Jan Veselý (hraje intuitivně bez přípravy, ale o to lépe), romanticky neklidný, neukázněný, nezodpovědný a lidem, kteří ho mají rádi, přináší utrpení

- jejich přátelství a vědomí sounáležitosti jsou tak silné, že ve chvíli, kdy Veselý po pokusu o vzpouru na frontě umírá, osudné znamení Jeseniovi zabrání spáchat sebevraždu.

Zamřížované zrcadlo (1930) - umělecky nejlepší, novátorské dílo, symbióza reportáže a umělecké prózy (román reportážního charakteru); je odpovědí na názor, že tradiční román je již mrtev a bude zcela zastoupen reportáží; zachycuje příběhy tří vězňů a jednoho dozorce.

Nikola Šuhaj loupežník (1933) - čít 3 str 198 - legenda českého písemnictví, románová balada s mistrovskou kompozicí - neustále se prolíná skutečnost a legenda (mlhavě přechází jedna v druhou), epika a lyrika (líčení přírody, psychologie postav, zápletka, zrada), básnický, ale i všední jazyk.