1. světová válka v české literatuře

- v díle se vracel k myšlenkám katolického baroka, kde nacházel na rozdíl od své současnosti pevný řád a náboženskou jistotu. Baroko (dle historika Pekaře) chápal jako nebývalý rozmach duchovních sil, rekatolizaci nepřijímal tak negativně jako např. Jirásek. Podstatnou roli v dějinách nemají masy, nýbrž výjimeční jedinci.

- barokní rysy – inspirace barokem nejen v tématu, ale i ve formě: kontrasty - styl a jazyk vznešený i prostý, silně expresívní, obrazný i suše věcný, kontrasty tma x světlo, hnus x krása, násilí x meditace, prokletí x milost (vše viz ukázka)

nejznámější díla:

Bloudění - čít 3 str 214 - trojdílný román, tzv. Velká valdštejnská trilogie

- barvitá freska z třicetileté války, v jejímž středu se odehrává příběh lásky dvou mladých lidí, českého protestanta, rebela a emigranta Jiříka (symbol hloubavosti, vzpurnosti) a španělské katoličky, dívky Andělky (symbol lásky a čistoty), jejich vztah je narušován neustálými útrapami, jejich setkávání, bloudění dobou a hledání cesty ke spáse završeno jejich sňatkem (těsně před smrtí Jiřího). Nejde jen o jejich bloudění, ale i bloudění celé střední Evropy, spojení Andělky a Jiříka symbolizuje záchranu budoucnosti – jedinou cestou ke spáse i pro český národ je katolická obroda, návrat ke katolictví.

Rekviem - čít 3 str 215 - povídkový triptych, tzv. Malá valdštejnská trilogie

- 3 povídky z doby po smrti Albrechta z Valdštejna; např. poslední Valdice – do valdického kláštera, kde je Valdštejn pohřben, přijíždí švédský generál, jenž má oddělit od ostatků Valdštejnovu hlavu a pravou ruku a odvézt je do Švédska. Hrůzná exhumace probíhá za hlasitého sborového modlení mnichů, což je v tu chvíli jediný možný protest proti znesvěcujícímu násilí.

K oběma trilogiím – v popředí není střetávání katolíků a zastánců reformace, ale spíš kontrast mezi vznešenými cíli obou stran a krutou realitou (mohou za ni, tvoří ji zase vlastně obě strany).

Boží duha – novela; v Sudetech těsně po skončení druhé světové války se náhodně setkají dvě ztracené existence: stárnoucí muž, který nemocný, unavený a životem zničený přijíždí do pohraničí hledat udavače, jenž za války zlikvidoval jeho rodinu, a mladá Němka, kterou revoluční gardy připravily o poslední kousek lidské cti, nedokáže na tomto „území nikoho“ žít kvůli traumatu, které zde prožila, ale ani ho opustit; je sama, nemá rodinu ani děti a schovává se před lidmi, kteří přicházejí do pohraničí rabovat a prosazovat samozvaný pořádek. Dva osamělci se sblíží, ale než si vůbec stačí říct svoje jména, všechno tragicky skončí. (2x dobře zfilmováno, hl role L. Lakomý, podruhé Kňažko, Hrubešová, 2008)

Jakub Deml

- básník, prozaik, publicista, překladatel, důležitou roli v jeho rozporuplném životě sehrálo přátelství s Otokarem Březinou, na jeho radu se rozhodl stát se knězem, jeho polemiky s církevní vrchností však přivodily předčasný konec jeho kněžské kariéry (Deml byl pro ně příliš volnomyšlenkářský).