1. světová válka v české literatuře

Rozmarné léto (1926) – čít 3 str 195 – humoristická novela; výrazně v duchu poetismu, plná rozmarnosti, ironie, hravosti

- 3 mudrlanti (přátelé plavčík Důra, kanovník Roch a major Hugo) tráví čas hlubokomyslnými rozhovory o banalitách, viz např. „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Letní idylu a poklidný stereotyp malého ospalého lázeňského městečka Krokovy Vary naruší příjezd komediantů, kouzelníka Arnoštka a jeho krásné asistentky Anny. Romantické, kouzelné 3 dny s komedianty jsou jako sen, všichni tři pánové se postupně ucházejí o Annu, plavčíkova žena Kateřina zase utíká k Arnoštkovi. Když komedianti odjedou, nastane vystřízlivění, zklidnění, vše se vrací do starých kolejí, jen kousek toho kouzla tu už zůstane.

Opět osobitý autorův styl a jazyk. Hovoří se o běžných věcech až banalitách vysokým stylem, knižními a archaickými prostředky, působí komicky, vytváří zvláštní kouzlo.

Film1968 - režie: Menzel, hrají Hrušínský, Brodský, Řehák aj.

30. léta

Markéta Lazarová – čít 3 str 196 - baladicky laděný román odehrávající se v období lapkovského středověku (blíže není určeno, nejde o historický román). Dobu loupeživých rytířů si autor vybral, aby evokoval zašlý svět velkých citů a skutků jako protipól současnosti, takový svět mohl zalidnit postavami, jaké miloval – odvážné, nezkrotné, nespoutané, plné života a síly, vášnivé, bezuzdné v lásce i v nenávisti (opět oproti průměrnosti, předsudkům, zábranám, pokrytectví a bezcitnosti současného člověka).

Děj: Král posílá proti loupeživým rytířům vojska. V popředí dva znepřátelené rody loupeživých rytířů, Kozlíkové z Roháčku a Lazarové z Obořiště, Kozlík se k loupežnictví hlásí s hrdostí a jakousi stavovskou pýchou a k takovému drsnému životu vede celou rodinu. Lazar oproti němu svých činů lituje (také mnohdy nebojuje zrovna čestně, statečně a přímo) a své viny se snaží před Bohem zmírnit tím, že svou dceru Markétu připravuje k řeholnickému životu. Kozlík posílá svého syna Mikoláše k Lazarovi s návrhem proti králi se spojit. Lazar ho odmítne a nechá zbít. Mikoláš mu za to unese jeho dceru Markétu. Krásná, zbožná a vzdělaná Markéta Lazarová se přes počáteční strach do prudkého, surového, vášnivého, nezkrotného rváče Mikoláše Kozlíka zamiluje, i když přitom prožívá vnitřní svár, neboť porušila otcův slib Bohu. Mezitím Kozlík zajal mladého německého hraběte Kristiána (aby zjistil, kde je královské vojsko), s nímž zase jeho dcera Alexandra prožije milostný vztah. Královská vojska zaútočí, Kozlík zajat, Mikoláš se snaží otce osvobodit, Markéta se vrací domů a prosí otce Lazara o odpuštění, odchází do kláštera. Alexandra v hněvu zabije Kristiána, neboť se domnívá, že ji nemiluje, když se chtěl vrátit k otci. Mikoláš i starý Kozlík jsou popraveni. Markéta a Alexandra porodí syny.