Česká meziválečná próza

Ukázka: hazardní hráč (básník, autor) cestou domů uviděl sebevrahův stín (vlastně svůj), provází ho, vede s ním dialog, překonal to, doma už je sám, bez stínu, stále ho „něco drtí“, mluví o sobě jako o pijákovi všeho nezachytitelného, rozkoší i hrůz, prožívá tvůrčí trýzeň, pochybnosti, nejistotu, neklid, ale i odhodlání, hledá inspiraci; podobně pak uvažuje i o Edisonovi, u obou je to podobné… dokončení díla přináší úspěch, štěstí, ale i zvláštní smutek, musí mít stále znova a znova touhy a sny něco objevovat, tvořit.

2. období: SURREALISMUS (1930-38), souběžně i jiná tvorba

- první sbírky představují spíš vyznání vztahu k francouzským básníkům než surrealismus, inspirovány cestou do Francie (setkání s Bretonem), obsahují dojmy z cest (okouzlení přírodou, mořem, sluncem), loučení, vzpomínky na domov, šťastný vztah ke světu: Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček (i stejnojmenná báseň) čít 3 s.89

- surrealistické sbírky:

Praha s prsty deště čít 3 s. 92 – báseň Město věží – po oslovení Stověžatá Praho následuje dlouhý anaforický řetěz (většinou začíná „s prsty…“) nejrůznějších obrazů města

Žena v množném čísle čít 3 s.90 - báseň: Litanie - celé složeno z oslovení, výsledný dojem – kolik nejrůznějších podob má žena; báseň Košile – při procházce se vynořují různé pocity, vize na motiv – představa krásy, volný proud obrazů, dlouhé anaforické řetězce metafor

Absolutní hrobař

- ve 30. letech souběžně psal anonymně sbírky zcela odlišné (v kontrastu se surrealismem): rýmované, formou villonské balady, se sociálním tónem, souvislost s Villonem nejen ve formě, ale i v obsahu (obrací se na něj)

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida čít 3 s. 92

autora odhalil K. Čapek ve sloupku Zatykač na věčného studenta Roberta Davida, perfektní analýzou jazyka, vtipně Nezvala vystihl, aniž by uvedl jeho jméno, napsal, že si potřeboval blaženě a trochu obžerně zarýmovat;

dále 2 sbírky – 100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida, 70 básní z podsvětí…

3. období : Reakce na ohrožení a těžké doby našeho národa (1938 – 1945)

Matka Naděje čít 3 s.93 – úzkost o život těžce nemocné matky i obecněji obava o domov a vlast, ale zároveň má i naději a víru

Historický obraz, Pět minut za městem - obrazy národní katastrofy, ale opět i naděje, reakce na Mnichov, na okupaci; báseň Óda na návrat K.H.Máchy – čít 3 s. 96

Další tvorba:

Anička skřítek a Slaměný Hubert – pohádková próza ze světa divů, osudy venkovské dívky a pražského chlapce

Valerie a týden divů – tzv. černý román, plný snů, blouznění, úkladů, kouzel a převtělování, zdá se až absurdní, ale lze najít hlubší význam – přitahuje, provokuje, bylo zfilmováno

Moderní směry básnické čít 3 s.85 - rozebírá je a hodnotí, teoretické dílo