Cesta od modernismu k postmodernismu

Výrazové prostředky – kombinace detailního realistického popisu, výstižné vnější charakteristiky postav a náhodných osudových situací; konkrétní, věcné, otevřené vyjádření, dokumentárnost, až reportážní sdělení o drsné realitě, filmová „řeč“ – filmové vnímání reality.

BEATNICI (BEAT GENERATION)

Jako první v 50. – 60. letech ukázali, že s americkou poválečnou společností není něco v pořádku. (Bylo to období studené války, války v Koreji, zbrojení, jaderných pokusů, počátku války ve Vietnamu, atentátu na Kennedyho, komercionalizace všeho, konzumního stylu, opomíjení duchovních hodnot, kultu peněz, pseudohodnot – kariéra, národní hrdost…)

Beatnici jsou znechuceni západní civilizací, obviňují ji, že ničí lidi. Cítí se zbiti, unaveni životem (= 1. význam slova „beat“). Chtějí z tohoto stavu uniknout, dosáhnout blaženosti (= 2. význam slova beat). Další významy – protloukání se a hluk, hlučný – všechny se zde hodí. Chtějí uniknout, bouří se, protestují, i když sami jsou produktem toho, z čeho unikají. Jejich protest je převážně negativistický (negují, odmítají, ale nenabízí své vlastní řešení; jde o zmatený, chaotický nihilismus).

Šlo hlavně o to, aby se „hipster“ (ti, kteří chtěli žít jinak) nedostali do společnosti „squares“ (lidé spořádaní, někdy též překládáno paďouři).

I když způsob jejich protestu měl mnoho negativních prvků a původní duchovní náboj se postupně vytrácel, ovlivnili společenské vědomí své doby i literaturu. Obzvláště vliv na velkou část mladé generace.

Způsoby úniku, protestu, hledání pocitu vnitřní svobody pomocí: tuláctví, jazz, rychlé jízdy autem, alkohol, drogy, nevázaný sex, výstřednost či zanedbanost zevnějšku, příklon k orientálním filozofiím.

V literatuře chtěli šokovat, provokovat. Proto se objevují odvážné, otevřené, živelné výpovědi. Průvodním jevem = vulgarismy a slang. Poezie určena k veřejnému poslechu a přednesu, spojeno s hudbou a pohybovým projevem. Básně měly výrazný rytmus, dlouhý volný verš, často forma litanií (= výkřiky zoufalství, nářky, zdlouhavá modlitba). Podobně uvolněné, spontánní, živelné byly i prózy.

ALLEN GINSBERG – básník, rusko-židovský původ, zcestoval celý svět, 1965 navštívil ČSSR, byl zvolen králem Majáles a následně vyhoštěn (setkání s V. Hrabětem). Vyjadřuje smutek a hrůzu ze života, který ho obklopuje; proplétá soukromé s veřejným (zabývá se problem. drog a homosexuality, ochranou životního prostředí, politikou – kritizuje vlády, systémy, odmítá účast USA ve vietnamské válce apod.)

• Kvílení- sbírka i báseň

Odvážná obžaloba světa, svědecká výpověď o generaci zničené šílenstvím doby. Tento výchozí obrazec rozvíjí řetězec přívlastkových vět, v nich nesouvislé situační momentky (jak ti lidé dopadají, co zakouší, prožívají) plné smutku, hrůzy, často naturalistické, vedle toho vznešené i patetické verše. V další části básně nachází příčinu tohoto zbídačení lidí v „molochu“ (= modla, kult) peněz. Forma litanie, rytmus básně připomíná džezovou improvizaci (časté přesahy verše, připojování spojkou „a“).