Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Cesta od modernismu k postmodernismu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (215.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Literární inspirace a podobnosti: Camus navazuje především na Kafku a Dostojevského:1. Srovnání s Kafkovým Procesem: Oba hlavní hrdinové, Josef K. i Meursault, se v určité fázi příběhu stávají jen pasivními diváky neschopnými jakkoliv ovlivnit svůj vlastní osud. Dostávají se do drtivého soukolí soudní mašinérie, která překroutí všechno proti nim, a tak výsledek je pro oba krajně nespravedlivý. Hrdinové téměř ničemu nerozumí. Meursaultova situace však vychází z rozhodnutí, které sám hrdina udělal, ne od nějaké vyšší moci. 2. Podobnost s Kafkovou Proměnou: Řehoř Samsa i Meursault v pohnuté chvíli myslí na to, zda se nadřízený v práci nebude zlobit kvůli jejich nepřítomnosti. Řehoř Samsa, proměněn v nestvůrný hmyz, jako nejtragičtější na celé události vidí to, že nestihne přijít do práce včas. Podobně Meursault, jemuž zemřela matka, jako nejhorší na celé situaci vnímá to, jak nelibě jeho šéf nesl jeho žádost o 2 dny volna.

Porovnání Kafka – Camus: u Kafky - bezvýchodnost situací, bezmocnost člověka x u Camuse - není bezvýchodnost, člověk není bezmocný, východiskem je právě ta vzpoura, to Kafkův hrdina nedokáže. 3. Bratři Karamazovi od Dostojevského: při scéně soudního přelíčení s Dmitrijem Karamazovem jsou všechna pravdivá fakta pokládána za výmysly a fiktivní věci naopak za logické a pravděpodobné; obdobně v Meursaultově sporu – na maličkosti se nahlíží jako na velmi pádné důkazy a naopak. Dostojevskij patřil k autorovým životním vzorům. Camus je autorem dramatizace Dostojevského Běsů.

4. Stendhalův román Červený a černý: Meursault se stejně jako Julián Sorel cítil být při vlastním procesu naprostým cizincem. Podobný je i závěr soudního sporu - Juliánovo velkolepé gesto, kterým odsoudil celou zkorumpovanou společnost, není nepodobné rezignaci Mersaultově, která má v podstatě stejný výsledek.Mor (1947) – román, strohý, kronikářský záznam lékaře (vypravěče) o chování lidí v morem zamořeném městě, tj. v extrémní situaci. Mor je spíše symbolický (může to být zlo obecně, ale i např. nacistická okupace Francie). Důležité je umět poznat zlo = předpoklad boje s ním. Vypravěč zlo poznal a považuje za poctivé bojovat s ním. Jde o aktivní podobu vzdoru – boj s absurditou, revolta

Caligula (1944) drama, (po smrti své sestry a milenky Drusilly) poznává absurditu bytí – svět není takový, aby dával člověku smysl, po kterém touží - a vyvodí z toho důsledně absurdní závěr (bohužel i tento způsob vzdorování absurditě se v historii objevuje): začne usilovat o nemožné, o absolutní, abstraktní ideál, ničí vše, co neodpovídá jeho představě, je tím posedlý, žene to do krajnosti (má k tomu prostředky a moc), rozsévá zkázu, až nakonec zničí i sám sebe (ty, kteří ho zabili, k tomu vlastně donutil). Záměr autora ukázat, že i některé způsoby vzpoury proti absurditě (radikální, vedené do krajnosti, bouří se provokativními zločiny) mohou selhat, být omylem, vést též k nelidskosti, absurditě (absurdita nabývá extrémních podob).

Témata, do kterých materiál patří