Cesta od modernismu k postmodernismu

• JEAN PAUL SARTRE - prozaik, dramatik, filozof, odmítl NC (nechtěl oficiální vyznamenání)

V jeho díle má důležité místo svoboda, výrazem svobody je čin, bez činu je lidská existence absurdní, nemá smysl; být svobodný znamená jednat, být činný, aktivní, činem člověk dává najevo svou volbu, vůli, a je tedy plně odpovědný za své činy i za svůj život, bere na sebe tu odpovědnost.

• Cesty svobody - román

Profesor filozofie byl zpočátku neschopný činu. Posléze ze zoufalství koná absurdní činy (např. střílí z pušky na německé tanky a děla), ale tím se stává svobodný, všemocný, čistý.

• Zeď - soubor povídek

zeď = symbol oddělenosti lidí, absurdity bytí, nepřekročitelná mez mezi člověkem uzavřeným do sebe a okolním světem, ale i konkrétní zeď vězení, zeď popravy.

Stejnojmenná povídka Zeď – Hlavní postavou je vězeň v období španělské občanské války, který je fašisty mučením nucen vyzradit úkryt přítele. Odměnou za označení úkrytu mu má být záchrana vlastního života. Hlavní hrdina však za tuto cenu na svobodu nechce. Z legrace označí místní hřbitov, jelikož je přesvědčen, že přítel je bezpečně ve vesnici. Toto přesvědčení je však mylné – přítel se mezitím opravdu přemístil na hřbitov. Hrdina si tak proti své vůli zachránil život. Absurdní příběh s absurdní náhodou – výmysl byl skutečností.

• Mouchy - drama

Parafráze antické tragédie o Orestovi, Orestes se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou, má odvahu vzít na sebe odpovědnost za zločin, jímž odčiní vraždu otce. Jde o zoufalý čin, ale osvobozující. Mouchy = výčitky svědomí.

NEOREALISMUS

Vzniká v Itálii v 40. a 50. letech, zejména v literatuře, filmu, malířství. Znamená návrat k realismu, i když v pozměněné podobě. Typická je záměrná nenápadnost, všednost i ve výrazových prostředcích (nejlépe patrné ve filmu). Zaměřuje se na každodenní život obyčejných lidí, zachycuje až dokumentárně, věcně, kriticky syrovou realitu a bídu všedních dní. Často se prolíná s existencionalismem. Neorealismus bychom mohli také chápat jako žízeň po realitě, smyslovém prožitku – to vše mělo dát zapomenout na oficiální kulturu italského fašistického státu.

Slavní režiséři neorealismu: Visconti, Sica, Fellini (část tvorby)

• ALBERTO MORAVIA

asi nejznámější italský spisovatel, čtenářsky oblíbený,jeho díla se dočkala několika filmových adaptací

• Horalka - román

Odehrává se v době, kdy se v Itálii hroutí fašismus, postupně ji obsazují spojenecká vojska. Matka s dcerou utíkají před válečnými útrapami do hor. Ukazuje se, jak válka mění psychiku lidí (tím vyjádřen odpor k válce). Největší příkoří nalézají paradoxně při návratu do Říma (spojenečtí vojáci je přepadnou a znásilní).

Existenciální prvky - matka chce uchránit dceru a přežít, je ale krutě zkoušena (zpoč. přichází o přátele – zahynou, o úspory), pak po znásilnění – dcera se zhroutila, ztratila chuť žít, iluze o lidech o morálce, přesto matka zápasí o její lásku, o vzájemné porozumění, pokoušejí se zapomenout a znovu žít (stále tedy boj o přežití).