Remarque---Na-západní-frontě-klid

prospívá."

„To já tedy k nim nepatřím," šklebí se Tjaden.

„Ty ne, a tady nikdo."
„A kdo tedy?" trvá na svém Tjaden. ,,Císaři přeci taky neprospívá. Ten má přece všecko, co 

potřebuje."

„To nepovídej," odporuje Kat, ,,válku až dodnes ještě neměl. A každej větší císař potřebuje 

aspoň jednu válku, nebo se nestane slavnej. Podívej se jenom do čítanek."

„Generálové se válkou taky stanou slavný," povídá Detering.

„Ještě slavnější než císař," potvrzuje Kat.
,,Jistě za tím vězí jiní lidé, kteří chtějí na válce vydělávat," mumlá Detering.
„Já bych spíš řek, že je to něco jako horečka," řekne Albert. „Žádný to vlastně nechce a 

najednou je to tady. My jsme válku nechtěli, ostatní tvrdí totéž - a přece se půl světa pere jedna 
radost."

,,Tamti ale lžou víc než my," odpovídám, „vzpomeňte si jen na letáky zajatců, v kterých se 

psalo, že jsme žrali belgické děti. Ty chlapy, co takovýho něco napíšou, by měli pověsit. To jsou 
ti praví  vinníci."  Műller  vstává.  „V každém  případě  je   lip,  zeje  válka  tady,  než  aby  byla  v 
Německu. Podívejte se na ta pole plná trychtýřů!"

„Jo," přisvědčuje i Tjaden, „ale ještě lip je vůbec žádná válka."
Odchází pyšně, neboť to nám jednoročákům jednou zas nandal,

A jeho mínění je tady skutečně typické, člověk naň narazí všude a nemůže proti němu vlastně 

nic kloudného namítnout, poněvadž s ním přestává zároveň porozumění pro jiné souvislosti.

Nacionální cit obyčejného ucha spočívá v tom, že je tady. Ale tím taky končí, všechno ostatní 

posuzuje prakticky a se svého hlediska.

Albert si lehne rozmrzele do trávy. „Je lip o tom špásu vůbec nemluvit."