Strakonicky_dudak

Kalafuna: Co jsem povídal! Učiněný zázrak jsou ty Švandovy dudy!

Vocilka: (zatím stál bokem a naslouchal, teď kouká na telegram a nevěří

svým očím)! Cch! Švandovy dudy? Ty můžou pobláznit jenom

hlupáky! (mačká telegram) Čárka, tečka, čárka,tečka… (ze samé

závisti vztekle roztrhá telegram a sní ho)

(Slyšíme zahoukání parníku, který v zápětí uvidíme vyplouvat,

možná ve stínohře - nebo nějaký jiný scénografický fórek.)

Opovědník: Jaká je plavba, Švando?

Švanda: (volá z lodi) Nebudete mi věřit, ale moravská lidová píseň nelže!

Kašpárek: Která, Švando?

Švanda: Po širém Dunaju, tri husy plávajú! (objeví se husy - závodnice)

Kapitán: (hlas – maďarsky) Budapešt! Tešék kisálny! (Budapešť! Vystupovat!

Psáno foneticky)

(V prvním plánu však opět přiskotačí telegrafista, který čte

telegram.)

Telegrafista: Išteny Čeh ember! Išteny duda! Kiváló šiker! (opět psáno foneticky)

Slečinka: (přeloží) Božský Čech! Božské dudy! Kolosální úspěch!

Dorotka: (radostně) A je to pravda! Za čtrnáct dní bude svatba! (radostí

vyskočí a vlepí Kalafunovi hubičku na čelo)

Kalafuna: Dorotko! Já … já… já nevím, co bych řekl!

Vocilka: (přebere iniciativu) Sláva našemu slavnému dudákovi! (mává praporem)

Strakonice jsou světové! (Objímá Kalafunu i Dorotku. Ti jsou

z jeho obratu poněkud vyjeveni.) Přátelé, já jsem to říkal vždycky!

Dudy, ty jednou obrátí svět naruby! (bokem) A teď rychle na vlak!

Z toho kouká dobrý kšeft! (rychle mizí)

(To už však vidíme letět balón a v něm Švandu. Po chvíli opět

projede, souběžně, vlak – „s Vocilkou“.)

Opovědník: (volá) Švando, kam tě nese vítr?

Švanda: Na západ! Paříž, Brusel, Londýn, Amsterdam!

(Na jeviště vběhne asi pět kamelotů, kteří vykřikují v různých

světových jazycích zprávy o Švandovy: „Božský Čech!

Vynikající koncert! České dudy vítězí! To musíte slyšet!“ apod.)

Dorotka: (k telegrafistovi) Máte nějaký telegram pro mě?

Telegrafista: Je mi líto!

Kašpárek: (volá) Švando, co se děje?

Švanda: Chytil jsem divné větry!

Kašpárek: Kam tě nesou?

Švanda: Nejspíš až někam do Tramtárie! (balon zmizí)

(Opět proběhne pět kamelotů.)

Dorotka: (vzhlédne ke telegrafistovi) Žádné zprávy?

Telegrafista: Žádné.

Dorotka: Kalafuno, rychle na vlak! Se Švandou je zle!

Kalafuna: Co na to řekne Kordula? Pět dětí na krku a táta fuč? A potom!

To se řekne honem na vlak, ale kam se vydat? He?

Rosava: (která přihlížela celému dění, teď vystoupí z ústraní) Pojďte se

mnou! Povedu vás! Nic se nebojte, se mnou budete v bezpečí!

Vlak odjíždí v patnáct dvacet!

Kalafuna: To máme na čase! (Všichni odejdou. Na jevišti zůstane jenom

Kašpárek a hudebníci.)

Opovědník: Panečku, to je fofr! To to nabralo obrátek!

Celý český národ jančí! Ba i zloděj má dnes svědomí!

„Švando, ty jsi Bůh! Bože! My jsme světoví!“