MO 1AB-CR a jeho vývoj, význam, dělení a systém řízením+Kultovní úloha vody ve Wellness

Cestovní ruch po druhé světové válce (1948 – 1989) byl výrazně ovlivněn hospodářsko- politickými poměry. V důsledku nepřijetí Marshallova plánu a vzniku studené války se cestovní ruch vyvíjel v obou blocích odlišně. V socialistických státech byly v zásadě potlačeny základní předpoklady vzniku cestovního ruchu, tj. svoboda pohybu a dostatek volných finančních prostředků (oproti cenám v ČR bylo na „Západě“ velmi draho).

Charakteristické rysy v ČR:

Základem je domácí cestovní ruch (95%),

Pasivní zahraniční cestovní ruch představoval cca 90% výjezdů do socialistických zemí,

Administrativně politické zásahy státu do oblasti cestovního ruchu,

Podmínkou pro vycestování do nesocialistických států byl devizový příslib, který vydala banka a výjezdní doložka vydávaná policií,

V 50. letech nastává éra chataření a chalupaření,

Fungovalo pouze několik cestovních kanceláří (Čedok, CKM, Autoturist,…) a ty nestačily pokrýt poptávku po zahraničních zájezdech,

Převažuje krátkodobý cestovní ruch (92%),

Individuální cesty jsou realizovány většinou pod stan,

Vysoký podíl vázaného cestovního ruchu (rekreace ROH, závodní rekreace),

U volného cestovního ruchu se projevoval nedostatek kapacit.

Vývoj cestovního ruchu a cestovních kanceláří byl v tomto období determinován formou společenského zřízení a prvky plánovaného hospodářství.

Dominantní postavení v cestovním ruchu měl Čedok, který byl v roce 1948 znárodněn a prošel dlouhou řadou organizačních změn a podob a v jeho systému byly integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. V této struktuře fungoval samostatný organizátor zájezdů – touroperátor (Správa zahraničního cestovního ruchu) a síť poboček – zprostředkovatelů zájezdů (Podnik cestovních kanceláří).

Na konci osmdesátých let měl Čedok 166 poboček v Československu, 20 zastoupení a majetkových účastí v zahraničí, 200 hotelů s kapacitou 23 tis. lůžek a zaměstnával 22 tis. lidí. Disponoval vlastní autobusovou divizí a jeho aktivity zasahovaly i do zábavního průmyslu.

V oblasti domácího i zahraničního cestovního ruchu začaly od poloviny šedesátých let působit specializované cestovní kanceláře – CKM- cestovní kancelář SSM, Rekrea-cestovní kancelář spotřebních družstev, Balnea – reprezentace lázní a zřídel, Sport-turist-cestovní kancelář tělovýchovných svazů a Autoturist-cestovní kancelář Automotoklubu ČSSR. Uvedené cestovní kanceláře originálně obsluhovaly sdružení a organizace, které byly jejich zakladateli, ale postupně rozšířily svoji činnost na všechny skupiny klientely. Řada z nich, jako CKM, Rekrea, Sportturist, integrovala nebo budovala vlastní materiálně technickou základnu zejména hotelová a restaurační zařízení. Koncem osmdesátých let byly uvedené subjekty plnohodnotnými organizacemi cestovního ruchu, které podnikaly ve všech jeho oblastech a disponovaly rozsáhlou materiálně technickou základnou.