MO 1AB-CR a jeho vývoj, význam, dělení a systém řízením+Kultovní úloha vody ve Wellness
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Na Slovensku v této době vznikly a působily cestovní kanceláře Tatratour, Slovakoturist a Slovakotherma
Světlou výjimkou tohoto období byla možnost od roku 1962 do roku 1972 cestovat i do Jugoslávie, pak se však režim v Jugoslávii přiklonil k Západu a cesty českých turistů tak byly následně velmi omezeny.
Velkým paradoxem doby socialismu bylo to, že nebylo občanům socialistického bloku, Čechoslovákům umožněno individuálně volně cestovat ani v rámci socialistických zemí. V případě, že chtěl občan Československa individuálně vycestovat do Sovětského svazu, tak potřeboval z této země zvací dopis, jinak nebyla individuální cesta možná.
„Cestovní kanceláře v té době nabízely i zájezdy na Západ, avšak bylo potřeba vystát frontu přes noc se spacákem nebo mít v cestovní kanceláři "dobré známé“. Ani tak však nebylo vyhráno. Tzv. devizový příslib, který byl podmínkou pro cesty na Západ, nebyl pro každého. Československá měna totiž nebyla volně směnitelnou, bez devizového příslibu tak nebylo možné získat finanční prostředky na cestu na Západ“ .
Devizový příslib nedostali občané, označení za tzv. politicky nespolehlivé, kteří na základě tohoto označení nemohli vycestovat vůbec.
Pozitivním faktorem tehdejší doby byl rozvoj odborných škol se zaměřením na cestovní ruch, středních odborných učilišť, hotelových škol – Karlovy Vary, Praha, Bánská Bystrica. Vysokoškolští absolventi oboru cestovní ruch byli připravováni na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě a v Praze. Cestovní ruch byl předmětem výzkumu i Výzkumného ústavu obchodu v Praze, na katedrách cestovního ruchu a veřejného stravování VŠE v Praze a Bratislavě, od roku 1965 i Ústavu pro cestovní ruch v Bratislavě.
Souvislost cestovního ruchu s EU
Cílená politika cestovního ruchu v evropských zemních se začala tvořit na konci čtyřicátých a během padesátých let. K jejímu výraznému rozvoji dochází ale až v letech osmdesátých. Zakládající smlouva EHS neobsahovala z počátku žádný specificky zaměřený právní podklad pro politiku cestovního ruchu společenství. Jedním z prvních dokumentů EU v oblasti cestovního ruchu bylo doporučení Rady týkající se činnosti vlády na podporu cestovního ruchu z 20. 7. 1965. Politika EU v oblasti cestovního ruchu je relativně mladá, snahy o její vytvoření začínají v 80. letech 20. století. V roce 1982 Komise předložila Radě dokument První směry politiky Evropského společenství v cestovním ruchu. Návrh obsahoval 6 úkolů, a to i širší časové rozložení turistické sezony, ochranu architektonických památek, rozvoj cestovního ruchu v méně rozvinutých oblastech, podporu sociální turistiky, podporu kulturního cestovního ruchu, podporu venkovského cestovního ruchu. Dne 29. 6. 1982 Rada vydává směrnici o Opatřeních k účinnému uplatňování svobodného podnikání a svobodného poskytování služeb, která měla usnadnit zahájení činnosti i vlastní následné podnikání subjektů.