Psychologie_celozivotniho_vyvoje

Klíčové sledovat vliv významných druhých, lidských společností a vliv institucí

Vývoj jedince od školního věku je především otázkou interakce jedince (biologické vybavenosti) a sociálního prostoru (sociokulturního), ve kterém se pohybuje

Krize

• Ve VP není vnímána negativně

• Je šancí pro rozkrytí vývojového potenciálu

• Z řeckého krisis = doba rozhodování

• V psych. odkazuje na stav nerovnováhy způsobený změnou životních podmínek, úkolů nebo okolností

• Vždy mobilizuje adaptační mechanismy a strategie

• Fáze krize: dezintegrace, maladaptivní reaktivita, adaptivní chování, integrační fáze1

• Typy krizí: vývojové krize, tranzitorní (doprovázeny přirozenými a očekávatelnými životními změnami), vztahové, pracovní, …

Adaptabilita

• Vývoj jako kontinuální proces adaptace

• Důležité, co umožňuje jedinci tento proces adaptace realizovat

Modifikovatelnost

• Schopnost jedince přizpůsobovat se prostředí, ve kterém žije (především v sociálním a kulturním smyslu, ne jen ve fyzickém)

• Otevřenost procesům ve prospěch zrání a vývoje

• Zásadní roli hrají sociální faktory a procesy učení

Geneze psychiky

• Sociální a kulturní – v rámci procesů učení v interakcích s druhými lidmi a se symbolickými nástroji

• Osvojování materiálu, který je plodem lidských dějin, činnosti lidstva a je uložený v nástrojích, technikách, pojmech a významech

• Periodizace vývoje psychiky

  • Postaveno na popisu vývoje nějakého aspektu psychiky

    • Kognitivní vývoj (Piaget, Vygotský)

    • Vývoj osobnosti (Freud)

    • Sociální vývoj

      • Vychází z věku (Levinson)

      • Vychází z jiných charakteristik (Kohlberg – morálka, Erikson – ego)

  • Umožňuje přehlednou strukturaci, nastiňují cesty vývoje, ale neměli bychom je chápat jako definitivní a neměnné – jsou orientačním rámcem

Vývoj jedince ovlivňují: