VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
vyhýbavé chování, nezájem, odvrácení se, zakrývání tváře; větší zájem o hračky než o matku
matka takového dítěte není „špatná“, jen:
neumí identifikovat afektivní stavy dítěte a často ani své vlastní, neumí projevovat své emoce, své verbální projevy nedoprovází odpovídající mimikou (klíčové pro preverbální dítě!)
nedokáže se přizpůsobit vývojové úrovni dítěte, nechce působit „dětinsky“
slepě, ale v dobré víře, že pro své dítě dělá to nejlepší, se řídí výchovnými radami (typu nevšímat si dítěte a nechat je „vyřvat“, aby se „nezhýčkalo“)
dezorientovaný/dezorganizovaný (Mary Main, *1943)
klasifikován současně s jednou z úzkostných forem
dítě projevům matky nerozumí: matka vykazuje chování nepředvídatelné, dezorganizované, je v intenzivní úzkosti až hrůze, čímž dítě děsí
v ISS „divné“ chování v reakci na návrat matky
ztuhnou, blíží se k ní s odvrácenou tváří, chodí v kruhu, přiblíží se a pak zase vzdalují
4-5 let – nahrazen organizovaným chováním, za ním dezorganizované pracovní modely
nové chování je silně kontrolující; čemu dítě nerozumí a ohrožuje ho, to chce mít pod kontrolou
paradox: dítě poděšené rodičem hledá bezpečí a utišení právě u zdroje hrozby
častěji u obětí týrání a zneužívání (u běžné populace 20-40%, u obětí až 80%)
nemusí týrat, mohou mít potíže kontrolovat své emoční stavy a prožívat např. nekontrolovaný vztek v reakci na určitý projev dítěte
reakci, která není adekvátní projevu dítěte a je nesena minulou zkušeností rodiče, dítě nerozumí
rodič se za tyto reakce stydí, neumí o nich s dítětem mluvit, dítě pak neví, jak s nimi naložit
efekt druhé generace: implicitní vzpomínky na tyto stavy rodiče → vznik podobného stavu u dítěte, jenže se nenaučilo, jak s těmito stavy nakládat (neuměl to ani rodič)
ATTACHMENT V DOSPĚLOSTI
Mary Main (*1943) – Adult Attachment Interview
dospělý vzpomíná na své zkušenosti v attachmentových vztazích, výpovědi stabilní v čase
projektivní zkouška – do příběhu se promítají modely, reprezentace a duševní pochody člověka
zjišťuje se: jaké byly vztahy s rodiči, jak se vyvíjely, zda zažil v raném dětství ztrátu, jaké to bylo, zažívat separaci (MŠ, tábor), jak prožíval stavy ohrožení/vyděšení, jak rodiče reagovali na distres...
analyzuje se způsob, jakým své vzpomínky předkládá, jak minulost hodnotí, co a kolik si pamatuje
pomocí tzv. Griceho maxim (Herbert Paul Grice, 1913 – 1988)
a) pravdivost, dokáže svá obecná tvrzení podložit konkrétními příklady?
b) je výpověď kompletní; není člověk skoupý na slovo nebo se naopak pouští do dlouhých lamentací?
c) relevance – nemluví člověk mimo téma?
d) je výpověď nějak přehledná, uspořádaná? ➢
zachycuje stav mysli (state of mind with respect to attachment)
koreluje s attachmentovým vzorcem vlastního dítěte 0,6 – 0,8