VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE

FREUD –stádia psychosexuálního vývoje

1. ORÁLNÍ (0-18 měsíců)

• Libido je zaměřeno na oblast úst

• Pro dítě důležité aktivity jsou: kousání,, sání, pití a žvýkání

• Dítě je zcela odkázáno na pečovatele (nejčastěji na matku) – tím se u dítěte také rozvíjí pocit důvěry

2. ANÁLNÍ (18 – 36 měsíců)

• Libido je zaměřeno na oblast anální (vyměšování jako takové)

• Nácvik čistoty – dítě se musí naučit ovládat své tělesné potřeby

• Tímto dochází k rozvoji pocitů nezávislosti a úspěchu

• Pozitivní zkušenosti v tomto stadiu jsou základem pro to, aby byl jedinec v dospělosti produktivní, schopný a kreativní

3.FALICKÉ (3-6 let)

• Libido je zaměřeno na oblast genitálií

• Děti začínají objevovat rozdíly mezi muži a ženami

• Chlapci pohlížejí na svého otce jako na rivala v souboji o matčinu náklonnost: rozvíjí se OIDIPOVSKÝ KOMPLEX – touha vlastnit matku a nahradit otce, což je spojeno obavami, že za tyto („nežádoucí“) pocity bude otcem potrestán. Freud je nazývá kastrační úzkost

• Termín ELEKTŘIN KOMPLEX vyjadřuje podobné pocity, které však zažívají dívky. Freud se rovněž domníval, že dívky trpí závistí penisu -děvče při odhalení rozdílu pociťuje neexistenci penisu jako vlastní méněcennost.

• Dítě se identifikuje s rodičem stejného pohlaví (uspokojivé řešení Oidipovského

4.LATENTNÍ (6 let až pubescence)

• Sexuální energie je stále přítomna, ale je rozpuštěna pro jiné účely (vzdělávání, sociální vztahy)

• Děti nastupují školní docházku a jsou „zaměstnány“ vztahy s vrstevníky, novými koníčky a dalšími zájmy

• Tato fáze je důležitá pro rozvoj sociálních a komunikačních dovedností a pro rozvoj sebevědomí

5.GENITÁLNÍ (pubescence až ….)

• U jedince dochází k rozvoji silného sexuálního zájmu o druhé pohlaví, sexuální objekt mimo vlastní tělo a na rozdíl od falické fáze i mimo rodinu.

• Sexualita nabývá svou dospělou podobu

RANÝ PROCES SOCIALIZACE – deprivace

- Sociálni dovednosti, myšleni a kognice

• Dovednosti = umožňuji fungovat s dalšimi lidmi

• Myšleni = schopnost pracovat s informacemi tykajici se socialnich věci

• Kognice = jak lide socialně mysli, a chovaji se v přitomnosti lidi

Andrew Meltzoff – Teorie druzí jsou jako já

- Atribuce – připisujeme druhym pocity ktere se poji s danym chovanim

- Druzi jsou jako ja ale i ja jsem jako druzi

Colwyn Trevarthen – Teorie intersubjektivity

• Teorie o vrozene schopnosti ditěte ke komunikaci, motivaci k interakci

• Pozorovani pohledu druheho člověka, rozpoznavani obličejů, zrcadleni mimiky a projevů negativnich emoci

• Intersubjektivita ma několik rovin:

• Primarni – protosocialni chovani, vnimani fyzickeho X socialniho světa, ditě věnuje pozornost obličejům, reaguje na matčin hlas, synchronizace rodiče a ditěte

• Sekundarni – . roku se do pozornosti dostavaji i jini lide než prim.pečovatel, sdileni pozornosti (oba akteři se společně věuji nějakemu objektu)

• Terciarni = uvědomovani si sebe sama, a stavu druhych, kolem roku a půl, 12.-18. měsic ŕ prvni znamky altruistickeho prosocialniho chovani (nabízejí jinym dětem hračky, jidlo,…)

• 2.-3. rok ŕ snaha poskytovat utěchu