Dopady pandemie na insolvence lex covid
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Druhým typem insolvenčního procesu u právnických osob je tzv. reorganizace. Reorganizace je více pozitivním řešením úpadku. Návrh na povolení reorganizace může podat nejen sám dlužník, ale i přihlášený věřitel. Cílem reorganizace totiž není likvidace, nýbrž snaha o znovuobnovení fungování obchodní společnosti a postupné uspokojení pohledávek věřitelů. Reorganizaci je možno provést po naplnění jedné z uvedených podmínek v insolvenčním zákoně. Buď musí dlužníkův celkový roční úhrn čistého obratu činit alespoň 50 000 000 Kč, nebo musí dlužník zaměstnávat minimálně 50 zaměstnanců. Pokud ovšem dlužník má alespoň polovinou věřitelů schválený reorganizační plán, tak se na něj výše uvedené podmínky neuplatní. Během reorganizace obchodní společnost nadále funguje podle reorganizačního plánu a snaží se mít příjmy. Reorganizační plán se projednává a následně přijímá na schůzi věřitelů. V reorganizačním plánu je mimo jiné uveden způsob reorganizace, rozdělení věřitelů do skupin a rozsah uspokojení věřitelů. Reorganizační plán po přijetí věřiteli musí být následovně schválen insolvenčním soudem. Reorganizaci je možno provést vícero způsoby – nejčastěji prodejem majetkové podstaty. Reorganizace může být provedena restrukturalizací (=přizpůsobení, změna) pohledávek věřitelů, která spočívá v prominutí části dluhů dlužníkovi či v odložení jejich splatnosti. Reorganizace také může být zrealizována skrz prodej celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem celého podniku. Finální průběh reorganizace je rozhodnut podle dohody věřitelů s dlužníkem. Reorganizace je u konce v případě, že je splněn reorganizační plán.21
Insolvenční řízení během pandemie
Celosvětová pandemie přinesla obrovské ztráty na životech, zdravotní újmy jednotlivců, a zároveň zvýšila ekonomické problémy nejen běžným občanům, ale i podnikatelům. Česká republika v reakci na možné ekonomické problémy přijala nový speciální zákon nazývaný Lex Covid Justice II s účinností od 24.04.2020. ,,Lex Covid Justice II podstatným způsobem upravuje práva a povinnosti dlužníků a věřitelů podle insolvenčního zákona.''22 Česká republika není jediná, která přijala úpravu pravidel v insolvenčním právu. Tuto novinku již před ní přijaly další evropské země jako např. Německo či Španělsko, uvádí autoři článku.
2.1. Změna právní úpravy v důsledku pandemie - Lex Covid Justice II
První změnou obsaženou v Lex Covid Justice II je omezení povinnosti ohledně podání insolvenčních návrhů. Dříve byla nutnost podat insolvenční návrh i v pouhé blížící se krizi, která ani v budoucnosti nemusela nastat. Podle běžné právní úpravy insolvenčního zákona má dlužník (ať už právnická osoba nebo fyzická osoba - podnikatel) povinnost podat insolvenční návrh bez odkladu ihned, jakmile se dozví o svém úpadku. Insolvenční zákon upravuje i odpovědnost statutárních orgánů za pozdní podání insolvenčního návrhu. ,,Statutární orgány právnických osob a ostatní povinné osoby tak musí průběžně sledovat stav hospodaření, neboť by jinak odpovídaly věřitelům za škodu nebo jinou újmu, která by jim nepodáním insolvenčního návrhu vznikla.''23 Pokud tato osoba, dlužník, na sebe insolvenční návrh nepodá, spadá na ni dle insolvenčního zákona § 99 odpovědnost za škodu způsobenou věřiteli. Dlužník si na sebe bere riziko odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu. Nejedná se pouze o finanční problémy aktuálního období, může se zajít i do blízké minulosti obchodní společnosti. ,,Pokud bylo v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než̌ dlužníka rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají (i bývalí) členové́ jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpětně před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné.''24 Lex Covid Justice II přinesl novinku, díky které se tato povinnost podat insolvenční návrh pozastavuje. ,,Řadu podnikatelů to vystavovalo značnému riziku, neboť mohli nesprávným postupem ohrozit i svůj osobní majetek,'' uvádí Jan Ožana ve svém článku společně s Jakubem Adámkem.