Dopady pandemie na insolvence lex covid

Druhá změna lehce přitížila věřitelům, jelikož po uvedení do účinnosti Lex Covid Justice II se nepřihlíží na věřitelské insolvenční návrhy, které byly ode dne účinnosti Lex Covid Justice II podány. ,,Účelem opatření je zabránit vynakládání peněžních prostředků dlužníka na obranu proti věřitelskému insolvenčnímu návrhu,'' stojí nadále v článku. Samozřejmě věřitelé jsou nadále oprávněni využít svá práva, ale jinou cestou než věřitelskými návrhy, např. realizací zajištění. Dle mého názoru má tato změna smysl, ušetří se s ní další peníze dlužníkovi, které potřebuje. Překvapuje mě, že tento bod nebyl v insolvenčním zákoně už dříve a byl by platný např. pouze v době vyhlášení nouzového stavu.

Lex Covid Justice II nadále přichází se zavedením tzv. mimořádného moratoria neboli pravidla, během kterého nelze spadnout do insolvence. ,,Zavedení institutu mimořádného moratoria bezprostředně reaguje na bezprecedentní ekonomické důsledky mimořádných opatření přijatých v boji proti coronaviru SARS-CoV-2.''25 Velká většina těchto opatření vedla k selhání ekonomiky. Podle Zezulky si zákonodárci, kteří přijali opatření proti coronaviru, byli vědomi toho, že dopady jejich mimořádných opatření můžou zavést podnikatele až do terminální fáze životního cyklu podnikatelských subjektů.26 Já s tímto tvrzením souhlasím. Jestliže podnikatelům nějakým způsobem omezím jejich podnikatelskou činnost, tak se s velkou pravděpodobností podnikatelé dostanou do finanční krize, v případě dlouhodobého trvání opatření až do krize existenční. Je tím pádem na místě, že vznikl Lex Covid Justice II. Jsem zastánce toho názoru, že zdraví je důležitější a s největší pravděpodobností zákonodárci upřednostnili zdraví občanů než jejich finanční úspory. To je z morálního hlediska v pořádku, z ekonomického ne, ale zdraví je ze všech faktorů státu nejdůležitějším faktorem i pro celou společnost. Stát může podnikatelům jejich ztráty kompenzovat i přes různé dotace či přes odpuštění daně z příjmu. V době vládních omezení zavedených ve snaze zamezit šíření covidu-19 v roce 2021 ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo dotační programy pro podnikatele v souvislosti s kompenzací ztrát během pandemie. Pomoci se podnikatelům dostalo díky programům COVID - 2021 a COVID - Nepokryté náklady.27 Podnikatelé měli nárok na využití těchto programů v případě, že jim obrat klesl nejméně o 30 procent oproti roku 2019. Programy měly zabránit ukončení existence zastižených obchodních společností a pomoci jim ve finanční krizi.

Hlavním účelem moratoria je ochrana dlužníka před rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku. Moratorium má dlužníkovi pomoci překonat úpadek. Moratorium je možné vyhlásit pouze u osob, které jsou podnikateli. Návrh na vyhlášení moratoria je doprovázen důležitými dokumenty, které slouží insolvenčnímu soudu k posouzení vyhlášení moratoria. Mezi takové dokumenty patří listiny příloh insolvenčního návrhu, poslední účetní uzávěrka a písemný souhlas věřitelů s vyhlášením moratoria. Moratorium trvá nejvýše tři měsíce od vyhlášení v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud může moratorium ještě o 30 dnů prodloužit pod podmínkou, že dlužník podá návrh na prodloužení a aktualizuje seznam svých závazků a písemný souhlas věřitelů o prodloužení moratoria.28 Na rozdíl od dřívějšího moratoria nemusel být návrh odsouhlasen většinou věřitelů. ,,Právě požadavek na souhlas většiny věřitelů přitom dosud činil z institutu moratoria spíše málo obvyklý procesní postup.''29