ZSV_MO_10B_ISLAM

Islám

Vznik islámu: Vzhledem ke křesťanství zaujímá islám zvlášt-ní postavení potud, že je - dosud - jediným pokřesťanským světovým ná-boženstvím. Islám je spojen s historickou osobou zakladatele, podle níž se jeho přívrženci nazývají obyčejně mohamedáni. Toto označení je vytvořeno analogicky k označení křesťané, ale sami přívrženci islámu je odmítají. Nazývají se spíše podle slova islám muslimové.

Mohamed: Zakladatel Mohamed (Muhammad) se narodil kolem roku 570 po Kr. v Mekce a záhy osiřel. Pro jeho náboženský život byla významná dvě data: 609/610 zážitek povolání a 622 odchod do Me-diny (hidžra, hedžra); tímto rokem začíná islámský letopočet. Obsah Mohamedova zážitku povolání byl vyjádřen ve vyznání víry, které všichni muslimové neustále opakují: Není Boha kromě Boha a Mohamed je jeho prorok.

Mohamed tedy hlásá v polyteistickém prostředí svým arabským kraja-nům monoteistickou víru. Touto vírou se staví na stranu okolních židů a křesťanů a zároveň činí svůj lid lidem, který si Bůh vyvolil. Bůh se k němu přiblížil tím, že mu dal zjevení a ukázal cestu.

Mohamedovo úsilí, aby získal své krajany pro svou víru, se ukázalo marné. To ho posléze přimělo k tomu, aby emigroval do Mediny. Tam se vytvořila ummá, zvláštní spojení náboženské obce a státního společen-ství, a Mohamed tu vyrůstá v politického vůdce a v náboženského proroka.

Zpočátku Mohamed usiloval o přízeň židů, ale v r. 624 se s nimi defini-tivně rozešel. Vnějším symbolem této roztržky se stalo to, že byl změněn postoj při modlitbě a věřící se už neobraceli směrem k Jeruzalému, nýbrž směrem k Mekce. Mekka pak byla r. 630 z Mediny po několika marných pokusech dobyta.

Mohamed zemřel r. 632. Jako pětadvacetiletý se oženil s vdovou po ob-chodníkovi, údajně o dvacet let starší, a žil s ní až do její smrti ve šťast-ném manželství. Později se přiklonil k mravům své země a po své smrti zanechal čtyři legitimní ženy a několik čestných žen.

Islám: Slovo islám pochází z kořene slm, který zahrnuje významy být bezpečný, zdráv, svolit, předat, vydat. V teologickém smy-slu islám znamená podřízení se vůli Boží, oddanost vůli Boží. Přívrženci islámu = muslimové jsou ti, kteří uskutečňují oddanost do Boží vůle.

Jméno Boha Alláh vychází z obecného výrazu pro Boha (známého i v arabštině) iláh, který je příbuzný s hebrejským elóah. Spojením s určitým členem vzniká al-iláh = ten bůh, ve stažené podobě al-láh.

Základní povinnosti islámu jsou vyjádřeny v tzv. pěti pilířích:

a) vyznání víry,

b) rituální modlitba, která se má konat pětkrát denně v určitém čase,

c) almužna,

d) půst v měsíci ramadanu, devátém měsíci muslimského roku,

e) pouť do Mekky.

Požadavky islámu jsou pro všechny přívržence jednoznačně a závazně vyjádřeny ve svaté knize, koránu.