ZSV_MO_10B_ISLAM

V téže súře se mluví o Ježíšově ukřižování. Mohamed přitom zasahuje do sporu o Ježíše: popírá, že Židé ukřižovali Ježíše. Židům i křesťanům vyčítá, že nemají o Ježíšovi pravdivou gnosi, tj. pravdivé vědění. Bůh ho pozdvihl k sobě a v den soudu bude svědkem na soudu.

Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. A věru ti, kdož jsou o něm rozdílného mínění, jsou vskutku na pochybách o něm. A nemají o něm vědomosti žádné a sledují jen dohady; a nezabili jej určitě, naopak, Bůh jej k sobě pozdvihl . . . (súra 4,157-158)

Souhrnně lze říci toto:

1) Podle Mohamedova učení nemůže být Ježíš označen jako Boží Syn, neboť taková víra ničí víru v jednoho Boha.

2) Vztah Ježíše k Bohu je v koránu popisován tak, že Ježíš je zcela určo-ván a obklopen Bohem, jeho mocí a jeho vůlí.

3) Zvláštní pozornost zaslouží vliv teologie Božího služebníka v koránu.

4) Mohamed zřejmě nepopírá skutečnost Ježíšova ukřižování, ale ne-správný výklad tohoto ukřižování; vyslanec Boží nemůže být ve smrti zničen: Bůh ho povyšuje a dává mu vítězství.

ř) Proti židům se takto zdůrazňuje povýšení Božího služebníka, ale Kristově vykupitelskému dílu se nevěnuje pozornost.

Když uvážíme, jak islám pečuje o čistotu víry v jedinost a jedinečnost Božího božství (jak je to patrné i v diskusi o Ježíšovi) a jak je důsledně teocentrický, musí se křesťanství ptát, jak se má v tomto rámci klást otázka po smyslu lidského života. Asijská náboženství činí dojem, že tuto otázku lze řešit, aniž se položí otázka Boha, naproti tomu islám, jak se zdá, své partnery v dialogu nejprve volá k přísnému podrobení Boží-mu řízení, a v tom pak vidí odpověď na lidskou otázku po smyslu života.

Na doplnění

Jak dnes rozumět slovu Džihád

"Džihád, který je ve své nejopravdovější a nejryzejší podobě předmě-tem snažení všech muslimů, představuje odhodlání dělat, co je správné a spravedlivé, i proti vlastním zájmům člověka. Je to individuální zápas o osobní mravní chování. Zvláště dnes tento zápas existuje na řadě úrovní - jako sebeočišťování a uvědomování, veřejná služba a sociální spravedl-nost. Ve světovém měřítku je úsilím lidí všech dob, ras a vyznání o získání kontroly nad Velkými rozhodnutími - nejde jen o to, kdo ovládá který kus země, ale také o důležitější otázku, kdo dostane léky, kdo bude jíst." (Zayed Yasin – absolventská přednáška na Harvardu 2001)

Může to být pravda? Jde o přesně reflektovaný konsensus harvard-ských odborníků na islám. Harvardští akademici nejsou navíc v tomto ohledu výjimkou. Každý, kdo si chce ujasnit veledůležitý islámský po-jem džihád, dostane od profesorů po celých Spojených státech v podstatě identické vysvětlení. Pouze někteří z nich připouštějí, že džihád má vů-bec nějakou militantní složku, a dokonce i oni s jedinou výjimkou trvají na tom, že tato složka má čistě obranný charakter. Valerie Hoffmanová z University of Illinois je osamocená ve svém názoru, že „žádný muslim, kterého zná, by s takovým terorismem [jako byly útoky z 11. září] nesouhlasil, protože odporuje islámským pravidlům boje".