Anatomie

Bérec, crus je kratší než stehno, a přestože jeho skelet tvoří dvě kosti, skutečně nosnou kostí je pouze holenní kost, která také jako jediná artikuluje s femurem. Funkce bérce je podobná funkci předloktí - zkracuje délku dolní končetiny. Při chůzi jde o pouhou změnu délky, proto i možnost vzájemného pohybu obou bércových kostí je minimalizovaná a elastickým článkem dolní končetiny je až noha.

Kapitoly:

• Stehenní kost

• Kyčelní kloub

• Kostra bérce

• Kolenní kloub

• Spojení lýtkové a holenní kosti

• Mezikostní membrána

Stehenní kost

Stehenní kost, femur je nejdelší a nejmohutnější rourovitá kost v těle. Stehenní kost je v sagitální rovině mírně prohnuta vpřed.

Stavba kosti: Proximální konec - hlavice stehenní kosti, caput femoris má tvar koule, v jejímž zadním dolním kvadrantu je různě hluboká trojboká jamka (fovea capitis). Hlavice se oploštěným krčkem, collum femoris připojuje k tělu kosti.

Laterálně vybíhá velký chocholík, trochanter major; mediálně a dozadu jde kuželovitý malý chocholík, trochanter minor. Velký chocholík je významný orientační bod na dolní končetině. Jeho hmatný vrchol orientuje o poloze hlavice femuru, která leží ve výši trochanteru. Na zadní straně femuru, pod velkým chocholíkem je nápadná a značně rozsáhlá hýžďová drsnatina. Na vnitřní straně velkého trochanteru je chocholíková jamka (fossa trochanterica), vpředu oba trochantery spojuje drsná čára (linea intertrochanterica), která odpovídá úponu kloubního pouzdra. Vzadu s ní koresponduje kostní hrana (crista intertrochanterica) pro úpon svalů.

[ Krček stehenní kosti je uvnitř pouzdra kyčelního kloubu - je tedy uložen intraartikulárně. Synoviální výstelka pokrývá krček, a tam kde probíhají tepenné větve zásobující hlavici, tvoří výstelka synoviální řasy.

U rostoucích osob, kde je zachována fýza, jsou tyto větve jediným zdrojem výživy hlavice. Fýza femuru tedy odděluje cirkulaci kostní diafýzy a epifýzy. Dojde- li k poruše těchto cév, ztrácí hlavice výživu a rozpadá se. Vzniká Legg - Perthesova nekróza hlavice. Po ukončení růstu a napojení obou cévních systémů, onemocnění tohoto typu neexistuje.

Tělo femuru začíná pod malým chocholíkem a bez zřetelné hranice přechází do distálního konce kosti. Rourovitá kost je pod chocholíkem poměrně silná a distálně se zužuje. Vzadu z těla stehenní kosti vystupuje nápadný kostní hřeben (linea aspera), skládající se ze dvou souběžných hran. Obě hrany se proximálně i distálně rozbíhají. Proximálně směřují k oběma chocholíkům, distálně ke kloubním hrbolům. Mezi distálními úseky obou hran je trojúhelníkovité hladké pole, tvořící kostěný podklad zákolenní jámy.

Distální konec stehenní kosti je rozšířený v příčném i v předozadním směru a vybíhá ve dva kloubní hrboly, condylus medialis et lateralis.