Anatomie

Kostní tkáň

Kostní tkáň je specializovaným typem opěrného pojiva s mineralizovanou mezibuněčnou hmotou. Jako všechny pojivové tkáně, i kostní tkáň tvoří buňky, vazivová vlákna a mezibuněčná hmota. Jejich vzájemný poměr a uspořádání vytváří předpoklady pro následnou klasifika různých typů kosti.

Kostní buňky

Stavba kostní tkáně: Jako všechna pojiva, skládá se i kostní tkáň z buněk : osteoblastů (-cytů), osteoklastů, amorfní a vláknité mezibuněčné hmoty.

Osteoblasty jsou buňky přibližně kubického tvaru s četnými, poměrně dlouhými výběžky, kterými jsou v kontaktu s dalšími osteoblasty. Pomocí těchto kontaktů se realizuje látková výměna kosti. (Obr. 3. 6.)

Osteoblasty jsou bohatě vybaveny organelami, což svědčí o jejich vysoké schopnosti tvořit bílkoviny. Svoji organelovou výbavu ale postupně redukují, částečně zatahují své výběžky a mění se na protáhlé, vřetenité osteocyty. V kosti jsou tedy současně přítomny osteocyty i osteoblasty.

Osteoblasty jsou v kosti přítomny především tam, kde dochází k novotvorbě, případně k přestavbě kostí, tzn.,že v dospělém věku nejsou osteoblasty v kosti rozloženy rovnoměrně, a mezi 20. - 45. rokem "obsazují" pouze 2 - 8% kostní tkáně.

Osteoklasty jsou obrovské buňky s množstvím jader. Jsou přítomny tam, kde dochází k přestavbě kosti, která je vždy provázena rezorpcí kostní hmoty.

: Osteoblasty produkují kolagenní vlákna a amorfní proteoglykanovou mezibuněčnou hmotu. O vysoké metabolické aktivitě osteoblastů svědčí i fakt, že -blast vyprodukuje asi 500 krychlových mikrogramů mezibuněčné hmoty denně - tj. třikrát více než je jeho hmotnost ! Produkcí enzymů (alkalické fosfatázy) se osteoblasty podílejí také na mineralizaci kostní tkáně.

Osteocyty se spíše účastní uvolňování minerálů z kostní tkáně a jsou proto součástí regulačních mechanismů udržujících hladinu vápníku v tělních tekutinách, především v krevní plazmě.Látková výměna kostní tkáně je ztížena její mineralizací. Cesta, kterou přesto dochází k vysoce intenzivní a regulované látkové výměně uvnitř kostní tkáně, je realizována především kontakty výběžků kostních buněk. Doba života osteocytů je asi dvacet let. Rozpadlé osteocyty se již nenahrazují a drobné prostůrky ve kterých buňky v kosti leží, zůstavají prázdné.

[ Osteoklasty produkují kyselou fosfatázu a kolagenázu. Pomocí těchto enzymů uvolňují kostní minerály a rozrušují strukturu základní hmoty. Přítomnost "bouracích" buněk je nezbytná pro přestavbu kosti. Osteoklasty vlastně uvolňují prostor pro novotvořenou kost, a napomáhají tak její remodelaci. Účastní se růstových pochodů. Funkce osteoblastů, osteocytů i osteoklastů je pro fyziologii orgánu jakým je kost, zcela zásadní. V dalších kapitolách se k těmto buňkám proto ještě vrátíme.