Anatomie

Rychlá bílá vlákna (FOG), jsou objemnější (cca 80-100 mikrometrů), mají více myofibril a méně mitochondrií. Enzymaticky jsou vybavena k rychlým kontrakcím, prováděným velkou silou, ale po krátkou dobu. Jsou méně ekonomická a mají jen střední množství kapilár. Hodí se pro výstavbu svalů zajišťujících rychlý pohyb prováděný velkou silou. Jsou velmi odolná proti únavě.

Používá se pro ně také název "fázická vlákna" (twitch fibres).

Rychlá červená vlákna (FG), mají velký objem, málo kapilár, nízký obsah myoglobinu a nízký obsah oxidativních enzymů. Díky silně vyvinutému sarkoplazmatickému retikulu a vysoké aktivitě Ca a Mg iontů, dochází u těchto vláken k rychlému stahu prováděnému maximální silou, ale vlákna jsou málo odolná proti únavě.

Přechodná vlákna představují vývojově nediferencovanou populaci vláken, která je zřejmě potenciálním zdrojem předchozích tří typů vláken.

Zastoupení jednotlivých typů svalových vláken ve svalu má - vzhledem k jejich funkční charakteristice, nepochybně zásadní význam z hlediska svalové výkonnosti, rychlosti prováděného pohybu, ekonomii svalové práce atd.

¥ Genetická předurčenost zastoupení svalových vláken v kosterních svalech do jisté míry předurčuje i výkonostní parametry každé osoby, která se rozhoduje nebo je vybírána pro specifickou sportovní disciplínu, anebo je podrobována pohybové léčbě.

Vyšetření a určení typu svalových vláken je možné provést trojím způsobem:

• odběrem vzorku svalové tkáně punkční jehlou v místním znecitlivění;

• odběrem řady vzorků svalové tkáně post mortem nebo při některých typech chirurgických výkonů,a

• speciální technikou nukleární magnetické rezonance se současnou analýzou biochemických parametrů snímaného svalu (-ů).

V základním textu nemá smysl zabývat se technickými detaily a problémy, které jsou spojeny s určením jednotlivých typů vláken. Postačí konstatování, že první dva metodické postupy vedly k získání zcela základních údajů o typologii svalových vláken, ale mapování jednotlivých lidských svalů z hlediska jejich poměrného zastoupení, je provedeno zcela nedostatečně.

Klíčové údaje lze očekávat v integraci výsledků vyšetření svalů a svalových skupin pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR), která ve spojení s elektromyografickými technikami a měřením průtoku krve svalem (tzv. technika PET), je schopna poskytnout maximum věrohodných údajů pro analyzu složité pohybové aktivity svalových skupin. (Jde ovšem o velmi nákladný postup, který zatím použila pouze NASA při sledování reakce několika kosterních svalů v beztížném stavu.)

Obecné konstatování, že v lidských svalech jsou téměř rovnoměrně zastoupena vlákna prvního a druhého typu, dnes neobstojí a údaje pro jednotlivé svaly - byť stále neúplné a diskutované, zcela průkazně vypovídají o heterogenitě svalů z hlediska poměrného zastoupení jednotlivých typů vláken.