Anatomie

hibernace (hibernus – zimní, hibernatio) – přezimování, zimní spánek některých živočichů; v medicíně umělé navození snížené tělesné teploty u narkotizovaného pacienta, cílem této umělé hibernace je snížení látkové výměny tkání u některých typů operačních výkonů (např. při operačních výkonech na otevřeném srdci v mimotělním oběhu)

myasthenia gravis (ř. mys - sval, ř. asthenia - slabost) - onemocnění imunitního systému (tzv. receptorová porucha), které charakterizuje tvorba protilátek blokujících receptory membrány svalového vlákna a znemožňující vazbu acetylcholinu; choroba postihuje především ženy a projevuje se neadekvátní únavností, obtížemi při polykání, artikulaci a při pohybech očními bulby; může být postižena i svalovina končetin a dýchací svalstvo; neléčené onemocnění končí smrtí udušením

myopatie (ř. mys - sval, ř. pathos - choroba) - obecný název pro různá onemocnění svalového systému

rigor mortis - posmrtná ztuhlost; stav začínající několik minut až hodin po smrti a trvající asi 12 hodin; nástup a vymizení posmrtné ztuhlosti svalů je individuálně velmi variabilní a závisí na stavu organismu v posledních 24 hodinách před smrtí i na teplotě okolí; svalová ztuhlost, tj. nemožnost protažení nebo zkrácení svalů je vyvolána zástavou látkové výměny svalů po které následuje vytvoření dočasných, ale dlouhodobých vazeb mezi filamenty aktinu a myozinu

Shrnutí

Vazivová tkáň - vazivo (str. xx - xx)

1. Pojiva se skládají: z pojivových buněk a z mezibuněčné hmoty. Mezibuněčná hmota má dvě složky: amorfní a fibrilární.

2. Základní typy pojiv jsou: vazivo, chrupavka, kost.

3. Ve vazivu jsou zastoupeny tyto buněčné typy: fibroblasty (-cyty), retikulární a tukové buňky, a tzv. volné buňky - součást imunitního systému organismu.

4. Ve vazivu jsou tři typy vláken: kolagenní, elastická a retikulární.

5. Hlavní biologickou a biomechanickou vlastností kolagenních vláken je pevnost a pružnost. Elastická vlákna jsou pružná.

6. Amorfní hmota podmiňuje soudržnost vaziva a vazbu vody.

7. Šlachy a vazy jsou pruhy tuhého uspořádaného vaziva.

Chrupavčitá tkáň – chrupavka (obr. xx - xx)

1. Chrupavky se skládají: z chondroblastů (-cytů), kolagenních a elastických vláken a amorfní hmoty.

2. Podle poměrného zastoupení stavebních komponent rozlišujeme: hyalinní, elastické a vazivové chrupavky.

3. Hyalinní chrupavka je v těle nejrozšířenější. Tvoří: skelet plodu, kloubní plochy. Je tvrdá, hladká a křehká. Špatně regeneruje.

Kostní tkáň (str. xx – xx)

1. Kostní tkáň se skládá: z osteoblastů (-cytů), osteoblastů a amorfní a vláknité mezibuněčné hmoty. Mezibuněčná hmota je mineralizovaná.

2. Lamelární kost je složena z kompaktní a spongiózní části. Kompakta = pevnost; spongióza = látková výměna.