Anatomie

q Válcovitý kloub: existuje ve dvou typech:

• Šarnýrový kloub má kloubní plochy, které jsou částí povrchu válce a pohyb se děje podle osy, která je kolmá k podélné ose kosti. Stabilita válcových ploch je zabezpečena silnými postranními vazy. V šarnýrovém kloubu jsou možné extenze a flexe. (Příklad: klouby mezi prstovými články.)

• Kolový kloub je kloubem, jehož hlavice je částí válce s osou otáčení shodnou s podélnou osou kosti. Jde tedy o jednoosý kloub s možností rotace. (Příklad: spojení hlavice vřetenní kosti a kosti loketní.)

q Kladkový kloub: Hlavice kladkového kloubu má zpravidla vytvořenou vodící rýhu (rýhy), do které je vložena vodící hrana (lišta) vyčnívající z protější kloubní plochy ("jamky"). Kladce podobné plochy zamezují posun artikulujících kostí do stran. Pohyb je opět možný pouze kolem jediné osy (jde vlastně o modifikaci válcovitého kloubu !), ve smyslu flexe a extenze. (Příklad: spojení pažní a loketní kosti.)

q Plochý kloub nemá v pravém smyslu slova hlavici a jamku. Obě kloubní plochy jsou téměř rovné a pohyb je obvykle omezen silnými vazy. Pokud je v plochém kloubu možný drobný posun, jde o klouzavý pohyb podél tří os. (Příklad: připojení klíční kosti k lopatce.)

Zvláštním případem kloubů se značně omezenou pohyblivostí jsou tzv. amfiartrózy. Jde o klouby, jejichž styčné povrchy jsou buď nerovné (např. křížokyčelní kloub) nebo tvar a tloušťka kloubní chrupavky znemožňuje (blokuje) větší rozsah pohybu (např. klouby mezi zápěstními kostmi a klouby nohy), ale zároveň významně zvyšuje elasticitu celého řetězce takto spojených kostí.

[ Z kinematického hlediska můžeme všechny pohyby v kloubech rozdělit do dvou kategorií: úhlové a translační.

• Úhlový pohyb je takový pohyb, při kterém všechny body pohybujícího se útvaru opisují kruhové oblouky se středem na ose otáčení. Většina pohybů v kloubech končetin (jde o pohyby na pákách) má povahu úhlových pohybů. Úhlové pohyby jsou typické pro kulovité, válcovité, elipsovité i kladkové klouby.

• Translační pohyb je pohyb, při kterém všechny body pohybujícího se útvaru urazí stejnou dráhu.

Tento typ klouzavého pohybu je realizován především v plochých kloubech, ale může se vyskytovat i v kloubech s nepravidelným zakřivením kloubních povrchů, tj.např. ve válcovitých nebo sedlovitých kloubech. Translační a úhlové pohyby se v kinematice kloubů obvykle kombinují.

Úhlový i translační pohyb můžeme vztáhnout ke známému systému tří souřadnic (X,Y,Z) karteziánského systému, ve kterém se protínají i tři základní anatomické roviny (frontální - X, horizontální - Y a mediánní - Z).

Kolem všech tří os je možné realizovat rotační pohyby v kloubu. Pohyb kolem osy X je abdukcí a addukcí, kolem osy Y flexí a extenzí a kolem Z osy vnitřní a zevní rotací.