Anatomie

[ Stavba disků a menisků: Disky a menisky jsou z velmi pevné vazivové chrupavky, tj. z chrupavky, ve které převažují svazky vláken nad buněčnou komponentou. Chrupavka převažuje v centru těchto útvarů; periferie disků i menisků je z hustého kolagenního vaziva, které přechází do vaziva kloubního pouzdra. (Různé specifické znaky a anatomické odlišnosti budou probrány vždy u konkrétního kloubu.)

: Disky a menisky mají řadu funkcí:

• Vyrovnávají nestejná zakřivení kloubních ploch. V některých případech menisky vlastně vytvářejí jakousi kloubní jamku (kolenní kloub), protože kloubní konce artikulujících kostí si svým tvarem naprosto neodpovídají (femur - tibie).

• Zvyšují pohybové možnosti kloubu. Menisky i disky jsou sice fixovány ke kloubním pouzdrům, ale přesto jsou mírně pohyblivé. Tyto drobné posuny rozšiřují spektrum pohybových možností kloubu.

• Představují "shock absorber". Při zatížení kloubu se pružně deformují a pohlcují část energie přenášené mezi chrupavkami kloubních povrchů.

• Zabraňují turbulenci. Synoviální tekutina povlékající kloubní povrchy je při pohybu roztlačována a uvnitř kloubních štěrbin "proudí". Rozdělení štěrbin menisky a disky mění směr tohoto proudění, zlepšuje distribuci synoviální tekutiny a snad zabraňuje turbulenci, která by zhoršovala její mazací schopnosti.

Labrum articulare je chrupavčitý lem obkružující okraje kloubní jamky kořenových kloubů horní a dolní končetiny (art. humeri et coxae).

Stavba labrum articulare: Límcovité labrum lemující okraj kloubní chrupavky je tvořeno tuhým kolagenním vazivem, které pouze u rozšířené báze přechází do vazivové chrupavky.

: Labrum articulare doplňuje kostěnou kloubní jamku a zvětšuje její hloubku. Největší chrupavčité lemy jsou vytvořeny u ramenního a kyčelního kloubu, kde zvyšují stabilitu kloubů. V případě kyčelního kloubu omezuje chrupavčitý lem i nežádoucí směr pohybu tím, že zabraňuje maximální abdukci dolní končetiny. Při běžném pohybu nejsou labra zatěžována a nedeformují se. Mají však významnou roli při roztírání synoviální tekutiny uvnitř kloubu.

Kloubní pouzdra a vazy

Kloubní pouzdro (capsula articularis) spojuje artikulující kosti po obvodu jejich styčných ploch. U některých kloubů je pouzdro od okrajů kloubních povrchů dosti daleko, a obvykle je i poměrně volné. Tato situace se týká především kloubů u kterých jsou krajní polohy artikulujících kostí natolik extrémní, že by těsnější pouzdro omezovalo pohyb. Pokud má kloub labrum articulare, pouzdro se upíná na jeho zevním obvodu a kloubní dutina (štěrbina) tvoří kolem labra výchlipku.

Stavba pouzdra: Kloubní pouzdro má dvě vrstvy: zevní fibrózní membránu (membrana fibrosa, stratum fibrosum) a uvnitř synoviální membránu (membrana synovialis, stratum synoviale). Synoviální membrána ohraničuje uvnitř kloubu kloubní dutinu (cavitas glenoidalis). (Označení kloubní dutina - cavitas - je nevhodné. Pokud není nitrokloubní prostor vyplněn patologickou tekutinou, např. krví nebo zánětlivým výpotkem, jde o nepatrnou štěrbinu.)