Anatomie

Úhlové pohyby patří mezi klinicky nejvýznamnější typy pohybů,které jsou také nejčastěji vyšetřovány.

Čistý translační pohyb je méně častý a je i méně významný. Jde-li o pohyb kolem osy X, posunují se sousedící kosti v předozadním směru. Tímto uměle vyvolaným pohybem se např. vyšetřuje tzv. zásuvkový příznak v kolenním kloubu, sloužící k rozlišení poškození předního a zadního zkříženého vazu. Translace ve směru osy Y znamená boční, u končetinových kloubů velmi omezený pohyb. Translace podél Z osy je vlastně kompresí a dekompresí (distrakcí) kloubních povrchů.

Prakticky žádný rotační ani translační pohyb není geometricky ideální. Kloubní hlavice a jamky se tvaru geometrických těles pouze přibližují, a řada dalších kloubních struktur může rozsah i charakter pohybu značně modifikovat. (Těmto modifikacím jsou věnovány další kapitoly učebnice.)

Kloubní chrupavky

Tvar kloubních hlavic i kloubních jamek významně dotvářejí především kloubní chrupavky a některé další chrupavčité útvary kloubu.

Kloubní chrupavka, cartilago articularis povlékající kloubní konce kostí, je typem hyalinní chrupavky. Pružná a sklovitě hladká chrupavka poměrně přesně kopíruje tvar kloubních konců, ale není rovnoměrně silná.

Její tloušťka se u větších kloubů pohybuje mezi 0,5 - 6 mm. Silnější bývá v centrech kloubních ploch, kde je také maximálně zatížená, a v místech, kde si sousedící kosti výrazně neodpovídají tvarem (např.zevní kloubní hrbol stehenní kosti a holenní kost).U malých kloubů je kloubní chrupavka silná pouze asi 1 mm (např.u mezičlánkových kloubů prstů). Nejtlustší chrupavka (7 - 8 mm) je na kloubní ploše čéšky kolenního kloubu.

Stavba kloubní chrupavky: Obecná stavba hyalinní chrupavky byla probrána ve třetí kapitole.

[ Podle úpravy vláken a chondrocytů, lze v kloubní chrupavce rozlišit čtyři vrstvy (zóny).

V první (povrchové) vrstvě chrupavky - směrem do kloubní štěrbiny, jsou oploštělé buňky chrupavky (chondrocyty), uložené mezi kolagenními vlákny probíhajícími prakticky rovnoběžně s kloubním povrchem.

V druhé vrstvě se vlákna obloukovitě zatáčejí do hloubky chrupavky a jsou zakotvena až do kostní kompakty (corticalis).Vytvářejí systém oblouků vzdorujících tlaku – systém arkád.

Mezi velmi jemnými vlákny této vrstvičky je minimální množství mezibuněčné hmoty a téměř zde chybějí buňky. (Obecně platí, že v kloubní chrupavce je velmi málo buněk - zaujímají méně než 1% objemu chrupavky. V průběhu života jejich počet dále klesá.)

Třetí vrstva chrupavky obsahuje větší, kulovité buňky uložené v plexiformní vrstvě vláken. Buňky této vrstvy jsou často orientovány do štíhlých sloupců a intenzivně produkují většinu mezibuněčné hmoty celé kloubní chrupavky.

Čtvrtá vrstva chrupavky sousedí již s kostí. Velké chondrocyty a vazivová vlákna této vrstvy leží již ve zvápenatělé mezibuněčné hmotě, kterou vlákna chrupavky přecházejí kolmo do kosti. Hluboká vrstva chrupavky prochází v průběhu života největšími změnami, a ve stáří má již jen asi poloviční tloušťku.