A20.....................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Odkazy
jednostranný právní úkon na případ smrti
zůstavitel poskytuje k tíži svého dědictví majetkový prospěch osobě, která není dědicem
odkaz vede k singulární sukcesi; přísný formalismus – nedodržení = neplatnost
obtížený (oneratus) - dědic odkazem obtížený
odkazovník (legatarius)- legatář, v jeho prospěch byl odkaz učiněn, honoratus – poctěný
1) Legát (legatum)
odkaz civilního práva, velmi formální
legata lze nařídit jen v testamentu zvláštní předepsanou rozkazovací formou
později lze i v kodicilu, který byl testamentem potvrzen
4 druhy odkazů civilního práva (4 způsoby podle civilního práva, jak bylo možno odkaz nařídit)
vindikační legát (legatum per vindicationem)
měl ustálenou formu
odkazovník získal k věcem kviritské vlastnictví (proto vindikační), které mu byly odkazem poskytnuty
odkazovník získal vlastnictví ve chvíli, kdy dědic nabyl dědictví
zůstavitel mohl odkázat jen takové věci, které měl sám v kviritském vlastnictví (v době zřízení i v době smrti)
vindikačním odkazem lze odkázat (zřídit) i pozemkovou služebnost nebo ususfructus k věci, která byla kviritským vlastnictvím zůstavitelovým
damnační legát (legatum per damnationen)
název dle formule, kterou se zřizoval (heres dare damnas esto)
odkazovník získal proti dědici pouze obligační nárok na vydání předmětu odkazu
předmětem může být vše, co mohlo být předmětem obligačního vztahu, pružnější forma (výhoda)
slabší postavení odkazovníka (nevýhoda)
např. věci nehmotné, pohledávky, věci, které teprve vzniknou, věci dědicovy nebo i osob dalších
damnačním legátem lze prominout dluh
damnačním legátem lze odkázat jakékoliv jednání nebo opomenutí, jakékoliv dare nebo facere, které mohlo být předmětem obligačního plnění
převažující forma civilních legátů
každý odkaz, který neodpovídal typu, kterým jej chtěl zůstavitel nařídit, měl být považován za odkaz damnační
legatum sinendi modo
název odvozen dle slov, kterými se zřizoval (sinere – dovoliti, nechati)
odkazovník měl pouze obligační nárok
dědic ale nebyl povinen poskytnout předmět odkazu sám, nebyl povinen jej převést na odkazovníka
dědic musel jen dovolit nebo strpět, aby si odkazovník věc sám vzal
lze odkázát jen hmotné věci, které měl zůstavitel či jeho dědic v době zůstavitelovy smrti alespoň v praetorském vlastnictví
precepční legát (legatum per praeceptionem)
název odvozen dle formule, které se při jeho zřízení užívalo (praecipito)
jeho povaha posuzována právní vědou nejednotně:
prokuliáni – považovali za obdobu vindikačního legátu
sabiniáni - pokládali jej za odkaz, kterým se jednomu ze spoludědiců poskytoval zvláštní majetkový prospěch (praecipuum)
2) Fideikomis (fideicommissum)
odkazy, které jsou neformální, tím se liší od legátů
vznikly z proseb, jimiž se zůstavitel obracel k někomu, kdo měl v případě jeho smrti něco získat, aby poskytl majetkový prospěch další osobě
osoba, k níž se zůstavitel obracel, nemusela být dědicem – kdokoli kdo zůstavitelovou smrtí něco nabyl
závazky z těchto proseb nebyly původně garantovány právem, posuzovány jen z hledisek etických a morálních
commissum - to co bylo svěřeno, fidei - víře/věrnosti/poctivosti
za principátu se závazky z fideikomisů stávají závaznými a právně vynutitelnými
obsahově se začaly fideikomisy přibližovat damnačním legátům
fideikomisy zakládaly obligační povinnost a jejich předmětem mohlo být jakékoliv dovolené plnění
legáty a fideikomisy se postupně přibližovaly a justiniánským právem byly sloučeny (konstituce z let 529-531)
odkazovník měl obligační nárok na splnění odkazu; vindikovat mohl předmět odkazu, šlo-li o věc, která byla v době zůstavitelovi smrti v jeho vlastnictví
název legatum zaveden pro všechny odkazy
výjimka - ústní fideikomis – zůstavitel adresoval přítomnému dědici ústní prohlášení o své vůli něco někomu odkázat