Teorie obvodu II (TOII)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
10
2
4
3
3
5
=
⋅
+
=
+
=
+
⋅
=
−
.
Dále ze vztahu (99) určíme, že
.
)
10
.
2
1
(
5
2
)
1
(
)
1
(
3
1
+
⋅
⋅
π
=
β
+
⋅
ω
=
+
ω
=
ω
o
ao
Z
H
HZ
A
P
P
Proto můžeme určit, že
Hz
f
HZ
HZ
10005
)
10
.
2
1
(
5
)
2
/(
3
=
+
⋅
=
π
ω
=
. Frekvenční závislost
přenosu neinvertujícího zesilovače je tím již popsána, platí vztah (98):
10005
2
1
1
95
,
99
1
1
1
)
1
(
1
1
1
ˆ
⋅
π
ω
+
⋅
=
ω
ω
+
⋅
+
=
+
ω
ω
+
⋅
+
=
j
j
P
P
P
P
P
j
P
P
P
P
HZ
ao
Z
ao
ao
Z
H
ao
Z
ao
.
Přenos klesá nad frekvencemi 10 kHz se strmostí 20 dB/dek. Tento průběh stojí za srovnání s
frekvenčně nezávislým přenosem stejné struktury s ideálním operačním zesilovačem, kde
ideálně platí 1+R2/R1 = 100 .
Ze vztahu (103) určíme vstupní impedanci pro nulovou frekvenci
≅ 2.109 Ω = 2 GΩ.
)
10
.
2
1
(
10
)
1
(
)
ˆ
ˆ
1
(
ˆ
ˆ
3
6
1
+
⋅
=
β
+
=
+
⋅
=
o
d
Z
a
V
VS
A
R
P
P
Z
Z
4. Přenosy dvojbranů
88
Ze vztahu (108) určíme výstupní impedanci pro nulovou frekvenci
≅ 50 mΩ.
)
10
.
2
1
/(
100
)
1
/(
)
ˆ
ˆ
1
/(
ˆ
ˆ
3
2
2
+
=
β
+
=
+
=
o
o
Z
a
V
N
V
A
R
P
P
Z
Z
Pro nenulové frekvence dosadíme za
o
A
1
1
prostě výraz
)
/(
ω
+
ω
ω
⋅
j
A
o
a získáme
odpovídající frekvenční průběhy impedancí. Modul vstupní impedance se bude s růstem
frekvence zmenšovat, výstupní se bude zvětšovat - což jsou jistě nežádoucí trendy (prověřte).
■
Příklad 5.
Určete vstupní impedanci převodníku proud-napětí na obr. 19, znáte-li zesílení operačního
zesilovače
1
1
ˆ
ω
+
ω
⋅
=
j
A
A
o
d
R
f
Iˆ
t
f
R
ω
, jeho diferenční odpor
; výstupní odpor zanedbejte (je
nulový).
Řešení:
Jedná se o napěťovou zpětnou vazbu paralelní. Při teoretických úvahách se ovšem
předpokládalo, že zpětnovazební proud
je dodáván ze zdroje proudu. A to zde není rozhodně
splněno, vlastnosti zpětnovazebního obvodu budou hrát značnou roli. Proto musíme situaci na
v
s
u
p
u
a
n
alyzovat naprosto přesně. Vliv
na vstupu modelujme pomocí Nortonova teorému - výsledná
situace je překreslena na obr.3.19b. Snadno určíme, že napětí na invertujícím vstupu je
(
)
(
)
)
/(
ˆ
1
)
//
(
řazení
paralelní
)
/(
//
/
ˆ
)
//
(
1
)
//
(
ˆ
/
ˆ
ˆ
ˆ
)
//
(
/
ˆ
ˆ
)
//
(
ˆ
ˆ
ˆ
/
ˆ
ˆ
ˆ
)
//
(
/
ˆ
ˆ
)
//
(
ˆ
f
d
d
f
d
f
d
f
d
f
d
f
f
d
f
d
i
i
vst
i
f
d
f
f
d
d
f
d
i
f
d
f
o
i
f
d
R
R
A
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
A
R
R
R
R
I
U
Z
I
R
R
R
A
U
R
R
U
U
U
R
A
U
I
R
R
R
U
I
R
R
U
+
⋅
+
=
+
≡
=
⋅
+
=
=
⇒
⋅
=
⋅
⋅
+
⇒
−
=
⇒
⋅
+
⋅
=
+
⋅
=
−
−
−
−
⇒
⇒
−