Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
98. POPULACE Z GENETICKÉHO HLEDISKA, C-H-W ROVNOVÁHA
populace – soubor jedinců téhož druhu, nachízejících se v jednom určitém místě v jednom určitém čase
- soubor geneticky vzájemně příbuzných jedinců téhož druhu organismu
- genetická příbuznost může být dána tím, že se jedinci mezi sebou mohou vzájemně křížit,
ale také tím, že mohou pocházet z jednoho společného předka
- pojem nejde aplikovat na druh s převažujícím vegetativním rozmnožováním
- mohou být genotypově i fenotypově velmi různorodé, ale všichni jedinci se podílejí na
společném genofondu (= soubor alel všech genů v gametách, jejichž splynutím vznikají
zygoty další generace jedinců)
DRUHY POPULACÍ
autogamická – tvořena jedinci, kteří se rozmnožují autogamií (samooplozením)
- každý jedinec je hermafroditický – produkuje samčí i samičí gamety
- jedinci jsou v určitém páru alel homozygotní – mohou produkovat jen homozygotní
potomky
- heterozygotní jedinci produkují heterozygoty jen v 50% případů (2.MZ)
=> z generace na generaci tedy v této populaci klesá podíl heterozygotů, naopak
vzrůstá poměrné zastoupení homozygotních jedinců, heterozygoti úplně nevymizí,
ale populace se časem rozdělí na 2 čisté linie:
- homozygotně dominantní
- homozygotně recesivní
alogamická – vytváří ji organismy s odděleným pohlavím – jedinec vzniká splynutím 2 gamet od
různých jedinců
- modelovým typem této populace je populace panmiktická – velmi rozsáhlá populace,
kde je zaručena stejná pst zkřížení jakýchkoliv 2 jedinců v populaci => náhodné
párování partnerů
CASTLE-HARDY-WEINBERGŮV ZÁKON
platí za těchto podmínek – nedochází k mutacím (alespoň ne u sledovaného genu)
- nedochází k selekci (průměrná plodnost jedinců je stejná, nezávisí na
genotypu)
- nedochází k migraci
- populace musí být panmiktická a velmi početná
p – vyjadřuje poměrné zastoupení dominantní alely v genofondu populace
q – vyjadřuje poměrné zastoupení recesivní alely v genofondu populace
p + q = 1
p x p = p2 .......... šance setkání dvou dominantních alel (dominantní homozygot)
q x q = q2 ...........šance setkání dvou recesivních alel (recesivní homozygot)
(p x q) + (p x q) = 2pq .......... šance vzniku heterozygota
celkové genotypové složení populace:
p2 + 2pq + q2 = 1
pokud se v daném lokusu vyskytuje více než 2 alely, platí: p + q + .... + n = 1
pokud se poměrné zastoupení dominantních a recesivních alel v genovém fondu z generace na generaci nemění, a pokud pst párování jakéhokoli genotypu s kterýmkoli jiným zůstává stejná, potom se nemění ani genotypové složení generace => genetická rovnováha
99. SELEKCE A JEJÍ TYPY
selekce = výběr pojmem selekce je v populační genetice charakterizována situace, která neodpovídá bodu 3. omezujících podmínek pro odvození základního modelu ( tj. průměrná plodnost jedinců je stejná, nezávislá na jejich genotypu, nedochází tedy k selekci)
patří mezi klasické evoluční mechanismy darwinismu; vždy dochází ke snižování počtu potomků
k měření intenzity selekce používáme průměrného počtu potomků od rodiče určitého genotypu; používá se počtu relativního, ne absolutního, kde může být tato relativní hodnota založena na poměru např. k průměrnému počtu potomků všech fenotypů nebo na poměru k počtu potomků nejvhodnějšího fenotypu z toho lze odvodit: wi = w'i / w(i=max) = průměrný počet potomků genotypu i / průměrný počet potomků nejplodnějšího genotypu, kde wi = absolutní průměrné počty potomků genotypu i (i = AA, Aa, aa); relativní reprodukční schopnost (také adaptivní hodnota) daného genotypu = w'i
selekční koeficient, který charakterizuje intenzitu selekce: s = 1 - wi