Vypracovane-otazky-ke-zkousce

103. MIGRACE, TOK GENŮ

Migrace = přemísťování, stěhování

Migrace může znamenat obohacení genofondu o nové alely (ale i jeho ochuzení). Případné rozšíření těchto alel opět závisí na jejich adaptativní hodnotě (vliv selekce)

• přesun jednotlivců i skupin obyvatel v prostoru

1. relativně trvalý proces, nevratná migrace  stěhování

2. krátkodobý, vratný proces  dojížďka za prací, do škol, za službami, za rekreací  nevyžaduje trvalou změnu bydliště

• další dělení:

1. vnitrostátní

2. mezistátní (emigrace, imigrace)

• dále:

1. dobrovolná

2. nucená

• migrace podle motivu

1. ekonomická

2. politická

3. náboženská

• migrace je spolu s porodností, úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje y výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních

• s ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje

Genový tok

• v protikladu k náhodným změnám genových frekvencích v malých populacích, které jsou následkem genového posunu (náhodná změna v genové frekvenci v malých populacích), vzniká ve velkých populacích plynulá změna genové frekvence vlivem genového posunu

• typickým příkladem je plynulý pokles frekvence alely D systému krevních skupin ABO přibližně od 0,3 ve východní Asii po 0,6 v západní Evropě

• dalším příkladem je vtékání „bílých“ genů do genofondu amerických černochů

104. MALÉ POPULACE – GENOVÝ DRIFT, VÝZNAM PRO EVOLUCI

Genový posun (drift) = taková změna alelových a genotypových frekvencí populace, která je způsobena neúplným předáním alelového fondu z jedné generace do další

• uplatňuje se hlavně v malých populacích a u alel, které se v populaci vyskytují ve velmi nízké frekvenci; v průběhu generací se projevuje kolísáním (fluktuací) alelových četností, fixací nebo eliminací některých alel a celkovou genetickou homogenizací populace

• posun genových četností je vyvolán malým počtem křížení – tj. nedostatečným počtem potomků  za této situace se ovšem neustaví H – W rovnováha, ale dochází k posunu genetické struktury populace od této rovnováhy

• kolísání alelových frekvencí vlivem posunu (za nepřítomnosti selekce, mutace a migrace) je náhodné a má nepředvídatelný účinek

• genový posun může působit trvale, zůstává-li populace stále poměrně malá a chyba náhodného výběru jedinců pro křížení se pak výrazně uplatní v každé generaci nebo se dočasně uplatňuje u populací, jejichž početnost se periodicky zmenšuje (např. u přezimujícího hmyzu)

• evoluční význam genového posunu: genový drift vyvolá podstatné změny genetické struktury populace (ve směru homozygotizace) a přispívá ke vzniku genetických diverzit (rozmanitostí) mezi populacemi

105. CHARAKTERISTIKA NÁDOROVĚ TRANSFORMOVANÝCH BUNĚK

• Nádorové buňky při kultivaci: získávají schopnost neomezeného růstu  ztráta kontaktní inhibice, transformované buňky rostou v několika vrstvách, neorganizovaně nakupené

• kultura je nesmrtelná, vzniká neomezený počet generací

• různé změny v povrchových antigenech

• zvýšený anaerobní metabolismus – nižší požadavek na množství proteinových růstových faktorů v kultivačním mediu

• změněný počet chromosomů  heteroploidní nebo pseudodiploidní chromosomová výbava, chromosomy transformovaných buněk vykazují často náhodné nebo nenáhodné numerické nebo strukturální aberace

• často doprovázeno změnou tvaru buňky

• maligní zvrat je kódován v DNA transformovaných buněk

• je utlumen vliv kortikosteroidních hormonů na potlačení mitóz, v důsledku poruchy příslušných buněčných receptorů

• ztráta specifické prostorové orientace a kontaktu vůči sousedním buňkám  snížená schopnost nádorových buněk vytvářen mezibuněčné kontakty

• porucha zakotvení nádorové buňky v pevnému buněčnému povrchu

• nálezy tzv. neoantigenů

• vysoké procento chromosomálních zlomů a četné chromosomální přestavby

• maligně transformované buňky se vyznačují především pokračujícím dělením. Současně se u nich snižují požadavky na přítomnost hormonů a růstových faktorů, které potřebuje normální buňka a které přicházejí z vnějšku. Některé transformované buňky produkují vlastní specifické růstové faktory (autokrinní stimulace). Dochází ke ztrátě schopnosti zastavit růst.