Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
106. CHARAKTERISTIKA NÁDOROVÉHO BUJENÍ
růst nádorových buněk je podmíněn nejen nekontrolovaným buněčným dělením, ale také snížením jejich opotřebovatelnosti a naopak zvýšenou schopností přežít. Většina nádorových buněk, ne-li všechny, získala rezistenci vůči mechanismům vedoucím k jejich programovanému zániku – apoptóze.
u nádorového bujení je postižena především regulace přechodu G1-fáze do S-fáze
maligně transformované buňky se vyznačují především pokračujícím dělením. Současně se u nich snižují požadavky na přítomnost hormonů a růstových faktorů, které potřebuje normální buňka a které přicházejí z vnějšku. Některé transformované buňky produkují vlastní specifické růstové faktory (autokrinní stimulace). Dochází ke ztrátě schopnosti zastavit růst.
aberantní regulace cyklu buněčného dělení patří mezi klíčové body nádorového bujení. Nádorová buňka má tendenci se vymknout fyziologickému mechanismu kontroly dělení buněk. Mezi faktory, které se na tom podílejí, patří také Efp (estrogen-responsive RING-finger protein), který kontroluje odbourávání inhibitorů buněčného cyklu prostřednictvím ubikvitinace a usměrňuje přesmyk růstu nádorů prsu z hormon-dependentního mechanismu na hormon-independentní.
in vitro
přeměna buňky v buňku nádorovou je vyvolána mutacemi – protoonkogenech, tumor-supresorových genech, mutátorových genech vedou k nekontrolovatelnému množení transformovaných buněk = hlavní rys maligní transformace – může postihnout buňky všech tkání v zásadě existují 3 hlavní typy nádorů:
sarkomy – z mezenchymální tkáně
karcinomy – z epiteliální tkáně
hematopoetické a lymfoidní malignity – leukémie a lymfomy
přednější klasifikace zahrnuje místo vzniku, typ tkáně nebo např. klinický stupeň či rychlost progrese
morfologický obraz: nádory jsou tvořeny proliferujícími nádorovými buňkami (parenchym), pojivovou nenádorovou tkání (stroma) a cévním systémem, jehož vznik samy stimulují
většinou diagnostika v pozdním věku jedince nádory vznikající následkem několika genetických změn v průběhu let
existují ale i typy nádorů se specifickým výskytem v dětském věku a u mladších jedinců – př. Wilmsův nádor ledvin, retinoblastom, leukémie, lymfomy
charakteristickým rysem růstu maligního nádoru je jeho invazivní růst – schopnost prorůstat o okolní tkáně, a schopnost metastazovat z primárního ložiska do jiných, vzdálených orgánů agresivní forma růsti nádorové tkáně – podmíněna geneticky získanými změnami aktivity proteolytických enzymů a změnou adherenčních molekul buněčného povrchu
in vivo
vypracování techniky tkáňové kultivace umožnění definovat rozdíly mezi normálními buňkami a maligně transformovanými
Normální buňky při kultivaci: zachovávají kontrolu množení v daném prostředí regulací – tzv. kontaktní inhibicí buňky zastaví růst po vzájemném kontaktu – po vytvoření monolayeru