Vypracovane-otazky-ke-zkousce

Základní cytoplazma, cytosol

• zbývající hmota buňky, řídké médium, v němž jsou uloženy organely

• v cytosolu byla pozorována bílkovinná vlákna zvaná mikrotrabekuly

• mikrotrabekuly tvoří síť, napojenou na plazmatickou membránu a buněčné organely /s výjimkou mitochondrií/.

Jádro

• největší a nejvýznamnější buněčná organela

• pro život buňky nepostradatelné

• ohraničeno dvojitou membránou s četnými póry

• uvnitř je hmota jádra, karyoplazma

• v karyoplazmě je jedno nebo více jadérek a chromatin

• jadérka obsahují bílkoviny a RNA

• chromatin je komplex nukleových kyselin a bílkovin

• v dělicí se buňce se z chromatinu organizují dlouhé vláknité útvary – chromozomy

• chromozomy jsou velmi tenké, patrnými se stávají až při dělení buněk

• obvykle jsou ohnuté a jsou tvořeny 2 rameny, v místě ohnutí se nachází centromera

• v každé buňce je charakteristické množství chromozomů

• jejich počet je označován jako diploidní sada chromozomů, značíme ji jako 2n

• je to proto, že každý chromozom je v buňce dvakrát - jeden od otce, jeden od matky

• při vzniku pohlavních buněk dochází k jejich redukci na polovinu, haploidní počet /z každého páru chromozomu zůstává v pohlavní buňce jen jeden chromozom /

20. BUNĚČNÝ CYKLUS, JEHO REGULACE A PORUCHY

• posloupnost vzájemně koordinovaných procesů, které vedou od jednoho buněčného rozdělení k následujícímu buněčnému dělení

 rozdělení na víceméně totožné buňky dceřinné předpokládá zdvojení genetického materiálu a ostatních funkčních kapacit buňky během buněčného cyklu

 mikroskopicky snadno pozorovatelným mezníkem je mitóza (dělení jádra) a cytokineze (dělení cytoplazmy)

 z 1 mateřské buňky vznikají 2 dceřinné = vegetativní reprodukce (pravidelná distribuce sesterských chromatid do obou dceřinných buněk v mitóze zajišťuje jejich genetickou shodu)

 je definován obdobím od vzniku buňky, kdy se mateřská buňka rozdělí na dvě dceřiné, až do stadia, kdy dojde opět k rozdělení na dvě buňky dceřiné. Toto období trvající u některého typu buněk 20-24 hodin, u jiného mnohem déle (kupř. hepatocyty se dělí dvakrát do roka), má dvě stadia: mitózu a interfázi.

• cyklus buněčného dělení rychle se dělících buněk obvykle trvá 24 hodin

• z toho na mitózu připadá asi 30 min, na G1-fázi 9 h, na S-fázi 10 h a G2-fázi 4,5 hodin

• po mitóze mohou buňky opustit cyklus (přestat se dělit) a zůstat po určitou dobu (několik dnů, týdnů) v klidu (fáze G0)

• některé buňky lidského těla, jako neurony nebo buňky oční čočky, zůstávají v G0-fázi po celý život jedince

• během buněčného dělení se tedy zdvojí počet chromosomů a obě sady chromosomů se rozdělí spolu s obsahem organel do každé dceřiné buňky

• Mitóza (= M-fáze) - trvá 1-2 hodiny, se chromosomy kondenzují, vytvoří se mitotické vřeténko a chromatidy