Vypracovane-otazky-ke-zkousce

1. RNA

   • Northern blotting  detekce specifické sekvence RNA

51. REKOMBINANTNÍ DNA (Rc-DNA)

= uměle syntetizovaná DNA, která vzniká inzercí genu nebo určité části genu jednoho organismu do genomu jiného

• Rc-DNA molekuly obsahují úseky DNA rozdílných organismů  vytvářejí se insercí cizorodé DNA do vektoru (= bakteriální plazmid nebo fág)

 pro tuto metodu  plazmid E.coli = tzv. pBR322, měří 4362 bp  má vícero restrikčních míst, na kterých se dá kruh DNA otevřít specifickými restrikčními endonukleasami  to umožňuje, aby se úsek cizorodé DNA, rozštěpené tím stejným enzymem, včlenil do plazmidu = rekombinoval  a vytvořil rekombinovaný plazmid

• rekombinované plazmidy se znovu vloží do bakterií, které se pak nechají namnožit, pod selekčním tlakem  tak je možné vytvořit klony bakterií, které nesou specificky restrikční fragment cizorodé DNA

• příprava rekombinantní DNA začíná pokusem vložit množství více-méně náhodných restrikčních fragmentů do plazmidu, proto je zvlášť rozhodující rozpoznat konkrétní gen, což je možné tehdy, kdy je dostupná příslušná mRNA  ta se purifikuje a použije se na přípravu cDNA pomocí reverzní transkriptasy  výsledkem je radionuklidem značená molekula cNDA = tzv. sonda („probe“)

 za osobitých podmínek se hybridizuje s genem, o který nám jde

• fágy = bakteriální viry, které mohou infikovat bakterii, rozmnožovat se v ní a zapříčinit lýzu bakteriálních buněk  při tom se do prostředí uvolní potomstvo fága, které může infikovat okolí

52. GENOVÉ MUTACE, TYPY A MANIFESTACE

MUTACE

• základní zdroj genetické variability

• náhodné dědičné změny genotypu (genetické informace)

• z hlediska medicíny jsou jevem nežádoucím, jsou odchylkou od normy a jsou příčinami závažných dědičných chorob a vrozených vad

• dělíme je podle mechanismu vzniku:

• spontánní – vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA

- bez zásahu vnějšího prostředí

- DNA-polymerasa je velmi přesná a má samoopravnou funkci => pst takovéto chyby

se pohybuje v řádech 10-7 => četnost těchto mutací je velmi nízká, navíc buňky jsou

schopné takovéto chyby díky reparačním enzymům likvidovat

• indukované – uměle vyvolané mutageny (UV záření, RTG, chemické látky-areny, těžké kovy,

peroxidy...)

- většina mutací

• podle typu postižených buněk:

• somatické – postihují pouze potomky mutované tělové b., nepřenáší se mezi jedinci

• gametické – postihují zárodečné buňky, mohou se přenést z rodičů na potomky

• mohou nastávat v různém rozsahu:

• genové (bodové) – probíhají na úrovni molekuly DNA, postihují 1 gen

- mění nukleotidy nebo jejich pořadí

- výsledkem je poškozená nukleotidová sekvence, díky tomu se mění triplety

(kodony) a dojde k chybě v proteosyntéze (syntetizují se úplně jiné AMK)