Základy vysokoškolské matematiky pro beznadějné případy - Mach

kapitola. 
 

Podíváme-li  se  na  jakoukoliv  přímku  v kartézské  soustavě  souřadnic,  první  její 

vlastnost,  které  si  pravděpodobně  vždy  všimneme,  je  její  naklonění,  tedy  vlastnost, 
která  souvisí  s její  strmostí.  Pokusme  se  nyní  zamyslet  nad  tím,  jakými  nástroji 
můžeme naklonění přímky vyjádřit. 
 

Základním nástrojem, který je jistě každému z nás již od základní školy znám, je 

úhel.  Na  následujícím  obrázku  je  pro  ilustraci  zobrazena  přímka  f ,  která  je  grafem 

jednoduché funkce 

x

y

=  a jejíž naklonění je dáno pomocí úhlu 

4

π

α =  neboli 

°

= 45

α

. 

Úhel lze samozřejmě měřit úhloměrem: 
 
 
 
  y                                       f 
 5 – 
 
 4 – 
 
 3 - 
 
 2 – 

 1 -                   

4

π

α =   

              |        |        |        |        | 
   0      1      2     3      4      5 
 

21

Možná nás na první pohled napadne, že rovnost mezi prvky definičního oboru na 

ose  x  a  prvky  oboru  hodnot  na  ose  y  u  této  konkrétní  funkce  je  vystižena  právě 
odpovídajícím  úhlem  45

°.  Mohlo  by  však  být  rizikové  neuvědomit  si,  jak  zkreslené