Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Obdobný princip funguje také u soukromých škol, které mohou k pokrytí svých výdajů použít ještě školné, v případě církevních škol jsou ze státního rozpočtu hrazeny veškeré neinvestiční výdaje, církevní zřizovatelé hradí pouze investiční potřeby svých škol (blíže kapitola „4.3.2 Normativní financování soukromého školství“ a kapitola „4.3.3 Financování církevního školství“).

3.2 Úplata za vzdělání a školské služby

V souladu s ustanoveními čl. 33 LZPS vymezuje školský zákon, za jaké vzdělávání a školské služby a v jakých školách a školských zařízeních lze požadovat úplatu za vzdělávání a školské služby (dále jen „úplata“). V soukromých a církevních školách lze požadovat úplatu vždy, omezení v § 123 školského zákona se vztahuje pouze na školy veřejné. Ve vyšších odborných školách lze požadovat úplatu vždy, bez rozdílu zřizovatele, v základních a středních pouze v případě soukromých a církevních škol, což odpovídá pojetí práva na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Bez rozdílu zřizovatele lze žákovi stanovit úplatu za vzdělávání ve školách, které neposkytují stupeň vzdělání – mateřské školy, základní umělecké školy, jazykové školy a také ve školních zařízeních. Výjimkou je vzdělávání v posledním ročníku veřejné mateřské školy, přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální. Podmínky pro stanovení úplaty jsou v současné době nastaveny tak, že úplata může krýt (ať již plně nebo částečně) pouze výdaje na provoz škol (tj. výdaje jinak hrazené z rozpočtů zřizovatelů) a neumožňují ani částečné krytí výdajů poskytovaných z rozpočtu státního. Výši úplaty stanovuje ředitel školy v souladu s dotčenými vyhláškami MŠMT, které se vztahují k jednotlivým druhům škol a školských zařízení. Ředitel má možnost úplatu snížit nebo žáka osvobodit od povinnosti úplaty, a to zejména v případě žáků se sociálním znevýhodněním (např. § 6 odst. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: „Osvobozen od úplaty bude zákonný zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek 5), nebo fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče 6), a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy).“

3.3 Granty a dotační programy

Granty a dotační programy patří mezi další možné finanční zdroje. V souvislosti s jejich využitím je třeba sledovat oznámení jejich vyhlašovatelů. Nejvýznamnějšími dotačními zdroji jsou v posledních letech finanční prostředky získávané ze strukturálních fondů Evropské unie, v případě regionálního školství se jedná zejména o „Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.“ Z tohoto programu lze poměrně jednoduše, prostřednictvím „šablon klíčových aktivit“ (připravené vzory projektových žádostí MŠMT), získat finanční prostředky na rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků a pedagogických pracovníků ZŠ v sedmi prioritních oblastech: cizí jazyky, matematika, přírodní vědy, ICT, čtenářská a informační gramotnost, finanční gramotnost a inkluzívní vzdělávání.31 K dispozici je cca 4,5 miliardy korun, převážně jsou tyto prostředky čerpány na posílení platové úrovně pedagogických pracovníků.