Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Závazné ukazatele jsou pro jednotlivé kraje nepřekročitelné, ale v průběhu kalendářního roku bývají krajům umožněny přesuny, např. mezi závaznými ukazateli platů na pedagogické pracovníky a nepedagogické pracovníky, případně mezi prostředky na platy a OON.41 MŠMT tím reaguje na aktuální požadavky a potřeby jednotlivých krajů. Od roku 2011 je v členění do závazných a orientačních ukazatelů zaveden nový průřezový ukazatel, který rozdělil mzdové prostředky na platy pedagogických pracovníků a platy nepedagogických pracovníků. Aplikace průřezového ukazatele byla obtížná zejména v prvním roce po zavedení, kdy se školy musely v průběhu školního roku vypořádat s tímto rozdělením mzdových prostředků. Pod tlakem krajů MŠMT v červnu 2011 dovolilo přesuny mezi závaznými ukazateli, aby školy měly dostatek času se s průřezovým ukazatelem vypořádat. V roce 2012 a následujících letech se již neočekávají výraznější nesrovnalosti, mimo jiné také proto, že MŠMT při stanovení závazných ukazatelů na platy vyšlo ze skutečných výdajů škol za rok 2011. Cílem zavedení rozdělení prostředků na platy na pedagogické a nepedagogické pracovníky je zcela jistě „připravit půdu“ pro chystanou změnu systému financování regionálního školství (viz. kapitola „4. Koncepční záměr reformy financování regionálního školství“).
2) Kraje – školy a školská zařízení
Dalším krokem v distribuci finančních prostředků je rozdělení financí na úrovni krajů a jejich distribuce jednotlivým školám. Zcela zásadní úlohu v této fázi procesu financování mají krajské úřady, které stanovují krajské normativy. Krajské úřady musí při stanovení krajských normativů vycházet jednak z ustanovení § 161 odst. 3 školského zákona – z dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji,42 z rámcových vzdělávacích programů, z rozsahu přímé vyučovací a výchovné činnosti a z naplněnosti tříd nebo oddělení v jednotlivých školách. Dále musí krajské úřady respektovat ustanovení vyhlášky o krajských normativech. Vyhláška o krajských normativech stanoví jednotlivé jednotky výkonu, na které krajský úřad stanoví krajský normativ, druhy příplatků na zdravotní postižení žáků, opravné koeficienty normativu a také postup při výpočtu krajského normativu. Aby byla dodržena zásada transparentnosti veřejné správy, jsou kraje povinny do 30 pracovních dnů od obdržení rozpočtu z MŠMT zveřejnit krajské normativy, jejich jednotlivé části, ukazatele a koeficienty.
Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu (tj. základní částka) a koeficienty příplatků k normativu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stanovení výše krajských normativů na příslušný kalendářní rok je plně v kompetenci krajských úřadů, vyhláška o krajských normativech stanoví pouze ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů.