Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Pro názornou ilustraci jsem vybrala porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro I. stupeň základní školy, protože se jedná o nejčetnější druh školy v České republice (viz. graf č. 3) a porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro vyšší odbornou školu, obor vzdělání „diplomovaná sestra“ (viz. graf č. 4). Z grafů je zřejmá velmi rozdílná mezikrajová výše krajských normativů.
V grafu č. 3 je znázorněna mezikrajová výše rozdílů krajských normativů pro I. stupeň základní školy. Základní škola tvořená oběma stupni, která vzdělává na I. stupni 144 žáků, měla v roce 2011 Olomouckým krajským úřadem normativně přiděleno 14 755 Kč na žáka (Np nastaveno ve výši 19,79 žáka připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka) a stejně velká škola v Kraji Vysočina měla normativně přiděleno 17 948 Kč na žáka (Np nastaveno ve výši 16,47 žáka připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka). Celkový rozdíl v tomto případě dosáhne v ročním rozpočtu škol částky 459 792 Kč.
Graf č 3: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro I. stupeň základní školy
Zdroj: MŠMT: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství [online]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/porovnani-krajskych-normativu-mzdovych-prostredku>
Ještě výraznější rozdíl je v druhém případě (graf. č. 2), kdy na obor vzdělání „diplomovaná sestra“ na vyšší odborné škole stanovil Plzeňský krajský úřad normativ ve výši 26 423 Kč na studenta (Np nastaveno ve výši 13,13 studenta připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka) a Krajský úřad Středočeského kraje stanovil normativ téměř o 1/3 vyšší, ve výši 40 567 Kč na studenta (Np nastaveno ve výši 9,34 studenta připadajícího na jednoho pedagogického pracovníka). V tomto případě se už jedná o velmi výrazný rozdíl, středočeský kraj jednoznačně dotuje nízkou naplněnost tohoto oboru. Stávající systém financování na žáka tuto podporu nenaplněných oborů umožňuje, ukazatel „H“ není provázán s počtem žáků ve třídě, tzn. není stanoveno, pro kolik dětí ve třídě uvedená hodnota průměrného počtu vyučovacích hodin platí.
Graf č 4: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků v roce 2011 pro vyšší odbornou školu, obor vzdělání „diplomovaná sestra“
Zdroj: MŠMT: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství [online]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/porovnani-krajskych-normativu-mzdovych-prostredku>
Krajské úřady stanoví jednotlivým školám závazné a orientační ukazatele ve stejné struktuře jako MŠMT krajům. Závazné ukazatele jsou nepřekročitelné. Při nedočerpání prostředků na platy a OON musí zůstat nedočerpán i příslušný podíl zákonných odvodů a přídělu do FKSP. Nevyčerpané finanční prostředky jsou po uplynutí kalendářního roku předmětem finančního vypořádání. Při překročení stanoveného závazného ukazatele může škola uhradit toto překročení z fondu odměn, jak jsem již zmínila v kapitole „1.6.1 Příspěvkové organizace“. Pokud toto škola neučiní, dopouští se porušení rozpočtové kázně dle § 22 zákona o malých rozpočtových pravidlech. Překročení OON nelze uhradit z fondu odměn, z fondu odměn lze hradit pouze výdaje na platy. Při nedočerpání některého z orientačních ukazatelů lze tuto úsporu použít pouze v rámci ostatních orientačních ukazatelů.47