Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi

Dotační program je určen na úhradu nákladů spojených s funkcí asistenta pedagoga zřízenou dle § 16 odst. 9 školského zákona.58

• Speciální učebnice, speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.59

• Rozvojový program na podporu inkluzívního vzdělávání. Cílem je posílení nenárokových složek platů pedagogických pracovníků, kteří praktikují inkluzívní vzdělávání.60

Každý rozvojový program se v účetnictví sleduje odděleně, má přidělen svůj účetní znak, což je pro školy zcela jistě administrativní zátěží. Např. u mzdových prostředků se u každého pedagogického pracovníka sledují odděleně mzdové prostředky poskytnuté z přímých výdajů a mzdové prostředky poskytnuté z rozvojového programu a také se sledují odděleně související náhrady platu a odvody. Záměrem MŠMT bude v budoucnu připravit několik velkých programů, které by pokryly hlavní oblasti, kde je potřeba zapojení programového financování největší. Bylo by to lepší než mnoho malých, až příliš úzce zaměřených programů, které jsou pro školu někdy spíše zatěžující než přínosné, hůře dosažitelné a složitěji administrovatelné.61

1. Hodnocení systému dvouzdrojového financování regionálního školství

Kombinace dvouzdrojového financování regionálního školství – ze státního rozpočtu a z rozpočtu zřizovatelů - je bezpochyby přínosná, přispívá k ekonomické stabilitě celého systému. Slabým místem dvouzdrojového systému financování je neexistence přesné hranice mezi prostředky poskytovanými státem a zřizovateli. Ta hranice je stanovena, ale pouze jednosměrně – finanční prostředky státního rozpočtu nelze použít k jinému účelu, než vymezuje část čtrnáctá školského zákona. Avšak finanční prostředky poskytované zřizovateli, finanční prostředky z dotačních programů, z darů a také finanční prostředky získané vlastní činností škol (doplňková činnost příspěvkových organizací) mohou být použity také na úhradu nákladů jinak hrazených ze státního rozpočtu. Má to své opodstatnění – zřizovatelé a také školy samotné určitě mohou své škole přispívat na činnost, zlepšení kvality a podmínek vzdělávacího procesu, ale měly by to být finanční prostředky „navíc“, zřizovatelé by neměli suplovat roli státu. Pokud je škole zřizovatelem udělena výjimka z nejnižšího počtu žáků dle § 23 odst. 5 školského zákona, hradí zřizovatel zvýšené výdaje na vzdělávací činnosti školy, které nepokryje normativní rozpis rozpočtu. To má svou logiku a také je v prováděcích předpisech MŠMT nastavena spodní hranice počtu žáků ve třídách, která je únosná pro financování ze státního rozpočtu. Ale v případě škol, kterým výjimka dle § 23 odst. 5 není udělena, náklady spadající do skupiny „přímých výdajů“ by měly být hrazeny státem. Pokud škole nepostačují normativně stanovené mzdové prostředky, má možnost se v opodstatněných důvodech domáhat navýšení rozpočetu, jak jsem uvedla dříve, avšak není obvyklé požadovat navýšení finančních prostředků ONIV. Tyto prostředky jsou používány především na nákup učebnic a pomůcek, úhradu nákladů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady platu za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti dle § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „náhrady“) apod. Jak jsem uvedla v kapitole „3.4.1. Normativní financování krajského a obecního školství“, je v roce 2012 ONIV krácen na celorepublikové úrovni o 30,54 %. Pokud se v konkrétní škole k tomuto přidá ještě krácení v souvislosti se snížením počtu výkonů, může se jednat až o 50 % pokles finančních prostředků na ONIV. Základní škola se 274 žáky, jejíž normativní rozpis rozpočtu je přílohou (příloha č. 3), v roce 2012 obdrží 133 tis. Kč na ONIV. V roce 2011 tato organizace vyplatila cca 90 tis. na náhrady platu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, 40 tis. povinné pojištění zaměstnanců a cca 50 tis. na úhradu výuky plavání Tyto výdaje se dají považovat za kvazimandatorní výdaje školy, je pravděpodobné, že se budou opakovat. Kde vezme škola finanční prostředky na nákup učebnic a pomůcek? Škola si finanční prostředky vždy někde sežene, ať už je to z prostředků zřizovatele, doplňkové činnosti, sponzorských darů apod., ale jsou to přímé výdaje, které má dle § 160 školského zákona hradit stát. Na poradě ředitelů obecních a krajských škol Ing. Hana Havránková, vedoucí oddělení přímých nákladů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které proběhlo dne 27. 2. 2012 v Novém Jičíně, řekla: „Co se týká ONIV, je situace obtížná, školy si musí poradit jak umí, pokud mají „hodného“ zřizovatele, mají vyhráno, pokud ne, musí vymyslet jiné cesty k získání finančních prostředků.“ Takto je v praxi řešeno ústavně zaručené právo na bezplatné vzdělávání na základních a středních školách.