Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
4.1 Popis koncepčního záměru reformy financování regionálního školství
Základními atributy reformy jsou:
Opuštění stávajícího normativního systému financování na žáka a zavedení oborových normativů. Tyto normativy pro jednotlivé druhy škol a obory vzdělání stanoví MŠMT, krajské úřady nebudou mít pravomoc normativy upravovat.
Financování nepedagogických pracovníků, zájmového vzdělávání a školských služeb řešit „nákladovým financováním“, které bude v kompetenci krajských úřadů.
Financování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami řešit přímou podporou v oborovém normativu.
Stejný přístup při financování škol bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem školy.
Zrušení limitů mzdové regulace, tzn. zrušení závazných ukazatelů.
Revize podmínek pro stanovení úplaty za vzdělávání neposkytující stupeň vzdělání a za školské služby.
Oborový normativ se dá výstižně nazvat „státním normativem na optimálně naplněnou třídu“. Neopouští princip financování na žáka, ale je ovlivněn dalšími parametry. Prvním parametrem jsou fixní náklady související s RVP a nejzásadnějším průřezovým parametrem je stanovení ukazatele průměrné (optimální) naplněnosti třídy. Stanovením „státního“ oborového normativu by chtělo MŠMT odstranit rozdílnost ekonomických podpor stejných druhů či oborů vzdělání v jednotlivých krajích. Obsahem oborových normativů budou stále tzv. přímé výdaje hrazené ze státního rozpočtu (§ 160 školského zákona). Oborové normativy jsou nastaveny na „optimálně naplněnou třídu“, konkrétní parametry optimální naplněnosti tříd v jednotlivých oborech vzdělání jsou i v těchto dnech předmětem jednání a odborné diskuze. Stanovení optimálního počtu žáků ve třídě prochází bouřlivým vývojem např. u základních škol. V koncepčním záměru reformy financování regionálního školství, který byl projednáván 12. října 2011 na poradě ekonomických ministrů, byl jako optimální počet žáků v běžné třídě II. stupně základní školy uveden počet 26 žáků, v materiálu, který byl předložen 28. 11. 2011 k odborné diskuzi, je uveden počet 24 žáků a v poslední verzi návrhu je to 20 žáků ve třídě.74
Oborové normativy, stejně jako dnes používané normativy na žáka, musí zohlednit finanční náročnost pedagogické práce v daném oboru vzdělání – pro určitý počet žáků ve třídě musí být stanoven počet hodin výuky dle RVP - což se dá definovat jako „vzdělávací standard“. Např. při optimálním naplnění běžné třídy gymnázia na 26 studentů je optimální rozsah vzdělávání 47 hodin týdně. Při průměrné týdenní přímé vyučovací povinnosti pedagoga 20 hod/týdně představuje „vzdělávací standard“ v tomto případě 2,35 úvazku pedagoga, pokud počítáme s průměrným platem 27 000 Kč/měsíčně, pak je na tento počet žáků vyčíslena roční potřeba (včetně odvodů) částka cca 1 028 tis. Kč, resp. 40 tis. Kč na jednoho žáka v optimálně naplněné třídě. Princip normativního financování tedy zůstává fakticky stejný, s tím hlavním rozdílem, že hodnoty „Ž“ (počet žáků ve třídě), „H“ (počet hodin výuky ve třídě) a průměrný plat pedagoga nebudou stanovovat krajské úřady, ale MŠMT.